wz

Babiččino údolí,zámek Ratibořice akce,cyklotrasy,Babiččino údolí oživení postav

Babiččino údolí, zámek Ratibořice kulturní akce oživení postav, národní památka, cyklotrasa



Babiččino údolí je největším turistickým lákadlem Českoskalicka. Krásná příroda v povodí řeky Úpy a objekty ( Staré bělidlo, ratibořický zámek, Panský mlýn, Viktorčin splav ), prostředí známé z knihy Boženy Němcové Babička. Babiččino údolí se táhne od České Skalice do Havlovic. Babiččino údolí v délce cca 15 km je romantické údolí řeky Úpy většinou sevřené zalesněnými stráněmi se smíšenými porosty. Podél řeky Úpy lze spatřit na 400 významných solitérních stromů ( lípa, jasan, dub, klen ad. ), řeku lemují často olšové porosty a různé druhy křovin. Půvabné údolí poprvé nazval " Babiččino údolí " smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička.
Národní kulturní památka Babiččino údolí a zámek Ratibořice patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v České republice. Staré bělidlo, Viktorčin splav, zámek Ratibořice, Panský mlýn, mandl, Panská hospoda, sousoší Babička s dětmi a Rýzmburský altán spolu s okolní přírodou vyvolává představu doby, kterou popsala Božena Němcová ve svých dílech.
Staré bělidlo, dřevěnou roubenou chaloupku, krytou šindelem postavil v roce 1797 mlynář Antonín Ruder. V roce 1842 ji i s mlýnem prodal náchodské vrchnosti, která vedle ní ve 40 letech 19. století postavila jednopatrovou kamennou prádelnu. Panklovi v roubené chaloupce nikdy nebydleli. Němcová zde však strávila v roce 1844 se svými dětmi hezké prázdniny. Proto sem později přenesla vzpomínky na dětství. Panklovi bydleli poblíž starého zámeckého skleníku, později v přízemí panského dvora.
Viktorčin splav, původní ratibořický jez, tak jak ho znala Barunka, byl dřevěný. Jeho podoba se v minulosti několikrát změnila. Nejprve v druhé polovině 19. stol. při stavbě zavodňovacího systému, později při regulaci řeky Úpy. Dnešní betonová čela byla při natáčení barevného filmu Babička pokryta dřevěnou kulatinou. Nedaleko splavu se nachází dřevěný Bílý most.
Panský ( Rudrův ) mlýn, počátky mlýna sahají do 16. století. V roce 1773 mlýn vyženil mlynář Antonín Ruder. Jeho syn, mlynář pan otec z Babičky, prodal mlýn v roce 1842 náchodské vrchnosti. Kníže Jiří Vilém Schauburg-Lippe nechal vedle mlýna postavit empírovou budovu mandlu. V ní provozoval mohutný, vodou poháněný mandl s plátenickou valchou a zařízením na bělení. Při rekonstrukci mlýna v roce 1950 bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a doplněno zařízení mlýnice. Za ratibořickým mlýnem pod žernovskou strání stojí přes řeku Upu dřevěná lávka.
Sousoší Babička s dětmi, pískovcové sousoší je dílem akademického sochař Otto Gutfreunda. Architektonické řešení navrhl prof. akad. architekt Pavel Janák. Sousoší bývá v sezóně stálým cílem fotografů.
Lovecký zámeček se nachází v tzv. Bažantnici při lesní cestě z České Skalice do Ratibořic od počátku 19. století. Empírová stavba s obytnými křídly a průčelím, které tvoří portál se dvěma dórskými sloupy a širokými trojúhelníkovými štíty. Zámeček sloužil panstvu k odpočinku a občestvení.
Rýzmburský vyhlídkový altán nechal postavit ze zdiva rozpadlého hradu Rýzmburk v roce 1798 majitel panství vévoda Petr Kuronský. Z altánu se otevírá výhled na řeku Úpu. Později byl upraven na dřevěnou stavbu. Nedaleko Rýzmburského altánu stojí rozhledna Žernov. Pod Rýzmburským altánem se nachází Červený most.
Dílo Babička Boženy Němcové je dílo natolik realistické, že je většina čtenářů pokládá za věrný obraz života a osudů lidí a neuvědomuje si, že jde o dílo umělecké, přetvořené z reality snem a fantazií. Většina nejkrásnějších postav z povídek Boženy Němcové skutečně žila. Žila i babička Magdalena Novotná, prostá venkovanka, předčasně utrmácená klopotným životem, ale teprve umění její vnučky z ní vytvořilo literární typ a národní symbol. Také všichni ostatní obyvatelé Ratibořic, tak důvěrně známí čtenářům Babičky, žili prostým a nenápadným životem a byli by dávno zapomenuti, kdyby z nich Božena Němcová nevytvořila hrdiny povídky. Původní panské bělidlo, kde Panklovi po příjezdu do Ratibořic v létě 1820 a kde Barunka prožila dětství s milovanou babičkou, stávalo poblíž starého zámeckého skleníku. Kolem roku 1830 nařídila vévodkyně Kateřina Zaháňská panské bělidlo i starý skleník zbořit a postavit nový skleník. Panklovým vykázala vévodkyně za obydlí byt v přízemí ratibořického dvora. V novém malém bytě již babička s Panklovými nebydlela, neboť se odstěhovala k mladší dceři Johaně do dvora a později s ní odešla do Vídně. Zde žila v rodině svého zetě, slanečkáře Simona Fräntzla až do své smrti. Zemřela v chudobě 27. března 1841. V přízemí dvora žili Panklovi do roku 1845. V souvislosti s prodejem panství se odstěhovali do Zaháně v Dolním Slezsku ( dnes Polsku ) a přešli do služeb nejmladší sestry vévodkyně Zaháňské Dorothey. V dnešním Starém bělidle, chaloupce u Viktorčina splavu Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm však prožila roku 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. Proto sem později přenesla v povídce Babička vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem. Vytvořila tím dílo tak reálné a umělecky dokonalé, že do Babiččina údolí každoročně přijíždí tisíce vděčných čtenářů.
Zámek Ratibořice je dominantou NPP Babiččino údolí, počátky se datují rokem 1708, přestavěný byl kněžnou Vilemínou Zaháňskou roku 1800 v empírové letní sídlo. Kolem něho založila rozsáhlý anglický park přecházející ve volnou přírodu. Díky krásné a duchaplné vévodkyni Zaháňské vstoupily Ratibořice do evropské historie. V červnu roku 1813 se na ratibořickém zámku a v Opočně sešel ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III. Za rakouskou stranu byl přítomen kníže Metternich. Byl dojednán společný postup armád Rakouska, Ruska a Pruska proti Napoleonovi, jehož výsledkem byla Napoleonova porážka v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813. V prvním patře zámku Ratibořice navštívíte nejen prostory oficiální, např. proslulý sál tří císařů, ale také vévodkynino soukromé apartmá, vše zařízené dobovým nábytkem pozdního empíru. Přízemí dokumentuje jak se letní sídlo vyvíjelo až do doby, kdy je opustili poslední majitelé, knížecí rod Schaumburg-Lippe. V červnu a v adventu před vánoci se zde každým rokem pořádá velmi oblíbená akce " Ratibořice aneb oživení postav z Babičky Boženy Němcové a Advent v Ratibořicích ". Během prohlídky vyzdobených interiérů zámku vás přijme paní kněžna Vilemína Zaháňská. Zámečtí úředníci a služebnictvo vás seznámí se zvyky, které se dodržovaly na panském sídle během první polovina 19. století. Ve vstupní hale bude pro vás připraveno posezení s kávou a sladkým a slaným pečivem. V Babiččině údolí, Rudrově mlýně vás letním a adventním obdobím na českém venkově provedou členové folklorního souboru Barunka. V budově sousedního vodního mandlu budete moci posedět v hospůdce s občerstvením. Na závěr prohlídky můžete navštívit Staré bělidlo, kde je připravena scénka babičky s dětmi a o Adventu štědrovečerně vyzdobená Babiččina světnička. Při krásné procházce k Rýzmburskému altánu je možné navštívit nedalekou rozhlednu Žernov. Vyhlídková plošina ve výšce 19 m poskytuje výhledy na panorama Orlických hor, Jestřebích hor, Broumovských stěn, Dobrošova a Krkonoš. Rozhledna Žernov je dostupná jak pro turisty, cykloturisty i autem. Přístupová komunikace je značena ze silnice z České Skalice do Červeného Kostelce. Babiččino údolí protíná velmi oblíbená cyklotrasa a naučné stezky. Podrobné informace poskytují informační tabule s literární a přírodovědnou tématikou. Část Babiččina údolí od Slatiny nad Úpou do České Skalice o rozloze 780 ha je chráněnou národní přírodní památkou. Předmětem ochrany je koryto řeky, lesní a luční porosty. Mezi zajímavosti patří i technická památka, zavlažovací systém z 19. století. Muzeum a roubená Barunčina škola v České Skalici věrně dokumentují mládí spisovatelky Boženy Němcové, ( více zámek Ratibořice, Babiččino údolí ).



© Infoweb ** Babiččino údolí, Ratibořice, Náchodsko, Kladské pomezí **