wz

Betlém třebechovický Proboštův, betlém Metelkův Jilemnice, kralické betlémy

Betlémy mechanické, figurky dřevěné, papírové, muzeum betlémů, lidové betlémy, vánoční výstavy



Betlém vždy spoludotvářel kolorit českých vánoc a to zásluhou tvůrců betlémů z doby minulé, ale i současné. Mezi tvůrci betlémů se vždy našel někdo, kdo chtěl mít svůj betlém něčím zajímavější. Pro radost z tvůrčí činnosti, ale i třeba pro potěšení dětí, tvůrci začali betlém oživovat mechanickým pohybem. Nejvíce betlémů vznikalo v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století. Některé betlémy hned na první pohled upoutají velikostí, výtvarným zpracováním, dokonalým pohybem a někdy odkrytým důmyslným pohonem. Takový betlém je dokladem toho, že tvůrce vše dokonale promyslel, připravil si materiál a případně dochovanou literaturu. Výroba betlémů vždy vyžaduje od autorů znalosti a zručnost hned v několika oborech. Na tvorbě některých betlémů, zvláště těch nejrozměrnějších se podílejí i tři generace tvůrců. Východní Čechy jsou proslulé svou dlouholetou tradicí betlémů nejen v Evropě. Regionální vánoční výstavy ( např. betlémy ze sbírek muzeí východních Čech v Rychnově nad Kněžnou ) se každým rokem těší velkou návštěvností. Některá muzea východních Čech vystavují ve své expozici betlémy po celý rok. Králíky proslavila výroba vánočních betlémů, které se prodávaly po celé Evropě. Králické řezbářství ( nejznámějším byl typ tzv. Benátské město ) se udrželo až do roku 1945, jak uvádí městské muzeum Králíky. Bohatá betlémářská tradice je zakořeněna také v Ústí nad Orlicí. Malování a stavění betlémů trvá v ústeckých domácnostech od konce 18. století až dodnes. V městském muzeu lze shlédnout mnoho krásných betlémů zdejších rodáků. Muzeum v sousední České Třebové uchovává ve svých depozitářích soubor unikátních betlémů z dílen místních autorů. V městském muzeu Žamberk zaujme návštěvníky Jedličkův dřevěný pohyblivý betlém a rohový betlém Jana Šafáře z Lukavice s mechanikou z jízdního kola, jež ztvárňují řadu řemesel typických pro Podorlicko. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě představilo důmyslný pohyblivý papírový betlém malých rozměrů. Unikátem krkonošského muzea v Jilemnici je Metelkův mechanický betlém. V Olešnici v Orl. horách je umístěna expozice Utzova mechanického betlému. Expozice betlémů představují také krkonošské Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou a muzeum Českého ráje Turnov. Nejčastěji při vyslovení slova betlém se každému vybaví město Třebechovice pod Orebem, které leží asi 13 km od Hradce Králové. Třebechovice pod Orebem jsou po celém světě proslulé Třebechovickým muzeem betlémů. Rekonstruované muzeum se sbírkou více než 300 betlémů je otevřeno celoročně. Betlémy jsou zhotoveny z nejrůznějších materiálů ( kašírovaný papír, dřevo, plech aj. ). Nejcennějším exponátem je unikátní mechanický Třebechovický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla, autora mechanizmu. Od svého vzniku prošel Proboštův mechanický betlém několika proměnami, které umožnily jeho vystavování po celém světě. Mimořádný ohlas Proboštův betlém zaznamenal na světové výstavě EXPO 67 v Montreálu, stejně tak v holandském Madurodamu a v Londýně. Třebechovický betlém je od roku 1999 prohlášený za národní kulturní památku. Proboštův betlém je více jak sto let starý a jeho rozměry jsou 7 x 3 x 2 m. Obsahuje 2000 vyřezávaných dílů, z toho 373 figur, z nich 171 napodobuje pohyb lidí při práci nebo se pohybují na pásech. Třebechovické muzeum betlémů je odborným pracovištěm specializující se na dokumentaci betlémů. Nejvzácnějším předmětem sbírek je ručně psaný iluminovaný Literátský graduál z r. 1559. Odkazy na oficiální stránky ostatních regionálních muzeí lze nalézt na stránce muzea východních Čech.


© Infoweb ** Třebechovický betlém, betlémy a betlémáři, Východní Čechy **