wz

Broumovské stěny kaple Hvězda,skály,Broumovské stěny Kovářova rokle,jeskyně

NPR Broumovské stěny, výhled od kaple Hvězda, skály Kovářova rokle, vrch Supí hnízdo
( Virtuální výlet Jiráskovou stezkou z Broumova do Litomyšle - 7 km )



Broumovské stěny, národní přírodní rezervace. Broumovské stěny tvoří táhlý hřbet, který se rozprostírá mezi Policí nad Metují a Broumovem. Hřebenová partie o délce cca 12 km se táhne od Honského sedla až k Machovskému kříži pod Hejšovinou ( Stolové hory ). Směrem do Broumovské kotliny stěny spadají velmi příkře, místy s převýšením 300 m, do Polické pánve se skály svažují mírněji. Broumovské stěny je oblast kvádrových pískovců se skalními bludišti, s hluboce zaříznutými roklemi a s množstvím jednotlivých věží, tzv. skalních hřibů a mís, vzniklé postupným zvětráváním pískovců. Broumovské stěny poskytují nádherné výhledy do Broumovska a Policka. Jižní polovina Broumovských stěn má povrch rozčleněn do rozsáhlých pískovcových plošin. Nejvyšší částí skal je plošina Božanovského Špičáku ( 773 m n. m. ) s pěknými výhledy. Broumovské stěny o výměřě 1179 ha byly vyhlášeny národní přírodní rezervací v roce 1956. Mezi nejvyhledávanější výletní cíle patří kaple Hvězda, Kovářova rokle, Zaječí rokle, Kamenná brána, hřibovité skalní útvary na Slavném ( Suchý Důl ) a další. Nejzajímavější partie Broumovských stěn zpřístupňuje síť značených turistických stezek, které umožňují poměrně pohodlný průchod jinak těžko prostupným terénem. Pokud se vydáme hřebenem Broumovských stěn od severu k jihu, naším nástupním místem může být žlutá turistická značka na Honech ( Pěkov-Hony ) u bývalého hostince a postupně procházíme lahůdkami Broumovských stěn. Druhou možností je modrá značka ze sedla pod Honským Špičákem. V sedle pod Honským Špičákem má zastávku veřejná doprava.
Strážná hora ( 688 m n. m. ) - skupina několika skalisek. Inform. tabulka varuje v zimě špatně schůdné.
Kačenka ( 686 m n. m. ) - skalní útvar s několika výhledy, pozor náročnější kamenitý terén.
Kaple Hvězda a chata Hvězda - kolem skalisek Hokejka a Koráb přicházíme na Hvězdu. Na vrchu s původním názvem Polická hora, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí na půdorysu hvězdy kaple. Kaple Hvězda na Broumovských stěnách je výletní a poutní místo. Hvězda ( 674 m n. m. ) je zároveň důležitá křižovatka turistických cest. Kamenná barokní kaple byla postavena roku 1733 dle návrhu K. I. Dientzenhofera. Věžička má podobu lucerny a špice je zakončena zlatou hvězdou. Císařským nařízením Josefa II. byla roku 1787 zrušena, později roku 1855 znovu obnovena. Vnitřní zařízení pochází z druhé poloviny 19. století. Ke vchodu do kaple vede kamenný klenutý most, z druhé strany k ní příléhá vyhlídkový ochoz. Poblíž kaple se nachází dřevěná turistická chata postavená ve švýcarském stylu z roku 1856, s možností občerstvení. Vyhlídka u kaple a terasa chaty poskytují překrásné výhledy na Broumovskou kotlinu, Gory Wałbrzyskie, hraniční pásmo Javořích hor, Góry Sowie. Na zábradlí ochozu kaple je umístěna kovová deska, která usnadňuje orientaci při rozhledu do kraje. Oba objekty barokní kaple a chata, umístěné v překrásném skalním prostředí jsou památkově chráněny. Každoročně tradičními akcemi na Hvězdě je zimní táboření, 9 km běh do vrchu z Police n. M. a poutní slavnosti na Hvězdě. Turistická stezka z Broumova přes Křinice vede na Hvězdu schody, místy tesanými do skály, ve velmi příkrém stoupání. Z Police nad Metují a Hlavňova vede do blízkosti kaple a chaty Hvězda silnice, ukončená parkovištěm. Hvězda a její okolí, vzhledem ke své snadné dostupnosti patří na Broumovských stěnách k nejvíce návštěvovaným místům.
Kovářova rokle rozcestí - k rozcestí nad Kovářovou roklí mijíme skalní útvary Bludiště, Kočka, Bumbrlíček, Mušle a Želva. Kovářova rokle je hluboký kaňon o délce 1 km. Rokle je ohraničena skalními bloky a věžemi o výšce 70 - 100 m. Středem koryta rokle vede Jiráskova horská cesta. V rokli se nachází pseudokrasové jeskyně Myší díra, Kovárna a Mariánská jeskyně se soškou Panny Marie. Pískovcové jeskyně jsou protkány podzemními prameny. Název Kovářova rokle dostala podle pověsti o kováři, který zde měl kovat zbraně pro loupežníky. Z vyhlídky nad Kovářovou roklí vaši pozornost upoutá zejména protější skupinu skal s názvem Divadlo.
Supí hnízdo ( 702 m n. m. ) - pokračujeme nenáročnou trasou k vyhlídce Supí hnízdo. Od kaple Hvězda ( kolem parkoviště ) je možné však zvolit náročněšjší cestu k Supímu hnízdu přes Kovářovu rokli ( Kovárna ). V zimním období je tento úsek neschůdný. Supí hnízdo někdy zvané také Supí koš je nejrozsáhlejší vyhlídkový bod s kruhovým rozhledem.
Pánova věž - Strážní stezkou kolem skupiny skal Starosta a konšelé jdeme ke skalnímu výtvoru Pánova věž. Zde protínáme tzv. Pánovu cestu vedoucí z Broumova do Hlavňova. Následuje krátký úsek s možností okliky přes vyhlídku Ovčín.
Čertova tchyně - projdeme několika roklemi, okolo skalních hřibů, krátce odbočíme z hlavní cesty k pěkné vyhlídce Čertova tchyně. Druhou vyhlídkou, také na odbočce je místo s výhledem do Zaječí rokle.
Slavenská vyhlídka - přes velkou křižovatku nad Slavným ( cesta od parkoviště Slavný nad Suchým Dolem ) k vyhlíd. bodu na odbočce Slavenská vyhlídka.
Slavenské hřiby jsou útvary hřibovitého tvaru, jejichž "hlava" je pevnější než zvětrávání méně odolná "noha". Další hřibovité útvary lze nalézt blízko Božanovského Špičáku.
Pánův kříž ( pískovcový barokní kříž dříve Oberfořtův z r. 1827 ) - přes rozcestí Pelovka vede poměrně nezáživná cesta k Pánovu kříži. Daleko zajímavější ( náročnější ) je odbočit ze Slavného žlutou do koryta Zaječí rokle.
Zaječí rokle je lesem zarostlý skalnatý kaňons s útvary Drak a Lucifer. Pod Luciferem se nachází nejrozsáhlejší a nejdelší, 395 m dlouhá pseudokrasová jeskyně. Úbočím Broumovských stěn přicházíme přes Velkou kupu ( 708 m n. m. ) na odbočku ke Kamenné bráně.
Kamenná brána. je zajímavý skalní útvar ve tvaru brány ( 5,5 m dlouhý balvan překlenující dva skalní bloky ). Dále pokračujeme lesní pěšinou k odbočce ( 1 km ) na vrchol Koruna.
Koruna ( 769 m n. m. ) - vyhlídka s pěkným výhledem. Odtud se musíme vrátit zpět a po žluté klesat k rozcestí u Zeleného hájku, dále krátce neznačenou spojkou na zelenou vedoucí k Pánovu kříži.
Božanovský Špičak ( 773 m n. m. ) - nejvyšší vrchol Broumovských stěn. Výhled na Stolové hory. Od Pánova kříže máme na vybranou, buď na Božanovský Špičák nebo přes Junáckou vyhlídku, skalní bludiště a Signál do Machova nebo přes Machovský kříž do Božanova, popř. do sousedních Stolových hor.
Broumovské skály jsou přístupné značenými stezkami nejen pro pěší turisty, ale částečně i pro cyklisty.
V národní přírodní rezervaci Broumovské stěny je vyznačeno několik kilometrů cyklostezek s výchozími místy Machov, Božanov, parkoviště Slavný nad Suchým Dolem, Martínkovice, Hlavňov, Pěkov-Hony pod Honským Špičákem. Velmi zajímavé jsou například značené cyklotrasy okruh Broumovské stěny, Stolové hory a okruh Vyhlídková cesta jen Broumovskými stěnami. Doporučení: spojku Slavný, Pánův kříž, Pod Božanovským Špičákem č. 4003 do Martínkovic sjíždět jen horském kole.
V Broumovských stěnách, na stolové hoře Ostaš jsou i horolezecké cesty, ale ne tak lezecky atraktivní jako Adršpašsko - teplické skály. Skalní lezení je dovoleno jen na vyznačených místech a řídí se mistními pravidly. Národní přírodní rezervace Broumovské stěny skrývá mnoho kouzelných míst, která stojí určitě za návštěvu v každém ročním období.



© Infoweb ** Broumovské stěny Broumovsko **