wz

Hrad Potštejn akce, zbytky gotického hradu Potštejn na kopci nad obcí Potštejn

Hrad Potštejn - na zbytky gotického hradu Potštejn vede zn. odbočka z cesty Podorlickem
( Virtuální výlet stezkou Dr. Jarkovského z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí - 12 km, odb. 1 km )



Hrad Potštejn je lesními kopci obklopená dominanta obce Potštejn, kterou obtéká meandr Divoké Orlice. Hrad Potštejn byl ve své době jedním z největších hradů v Čechách. Až do středověku se na většině území Podorlicka rozprostíral prales, jen na několika místech přerušený obchodními cestami, jejichž bezpečnost zajišťovaly strážní hrady. Hrad Potštejn jehož historie začíná příchodem rodu Drslaviců ze západních Čech dominoval širokému okolí. Hrad Potštejn spolu s velikým územím pohraničních hvozdů, obývaných jen zřídka, vyměnil rod Drslaviců roku 1197 s králem Přemyslem Otakarem I. za své západočeské državy. Král jim udělil léno ( nájem ) tohoto území, kde měli velká práva, ale také veliké povinnosti. Právě zde vedla velmi významná obchodní stezka ( především solná ) a důležitá přístupová cesta případného nepřítele ze Slezska. První písemná zmínka o stavbě gotického hradu Potštejn ( Putenstein ) vladykou Půtou z Potštejna pochází z roku 1259. Na velmi strategicky výhodném kopci začal vznikat hrad, stejně tak začali další vladykové z rodu Drslaviců stavět hrady a dvorce v celém lenním území a dávali jim mnohdy jména podle míst v bývalém území Plzeňska a Klatovska ( Litice, Doudleby, Žampach apod. ). Neslavně skončil potomek rodu Mikuláš z Potštejna, známý jako loupeživý rytíř. Po úkladné vraždě svého otce pražským měšťanem Peregrinem neváhal a otce pomstil. Za tento čin jej král Jan Lucemburský věznil a peněžně potrestal. To byla zřejmě příčina pozdějšího loupeživého života Mikuláše z Potštejna. Jeho odbojný život roku 1339 krutě potrestal kralevic Karel, budoucí král Karel IV. se svým vojskem a hrad Potštejn značně pobořil. Po dobytí hradu pod ruinami hradní věže skončil život odbojného rytíře Mikuláše. Později si však král uvědomil jeho obrannou polohu a nechal gotický hrad s příkopy a mohutnými valy znovu vybudovat jako významnou pevnost. Během další doby hrad vlastnilo několik majitelů, mezi nimiž asi nejznámějším byl Jiří z Poděbrad. Hrad Potštejn spolu s hradem Litice se tehdy staly významným sídlem Jiřího z Poděbrad. Jeho syn Jindřich celé panství prodal šlechtici Vilému z Pernštejna. Pernštejnové hrad přebudovali ( za jejich působení dosáhl největšího rozmachu ) koncem 15. století na reprezentativní sídlo. Ve 2. polovině 16. století byl hrad majetkem rodu Hrzánů z Harasova, kteří zde provedli poslední stavební úpravy, později však začal hrad chátrat. Mezi dalšími majiteli byl i vlámský šlechtic Kašpar z Grambu, jehož manželka Magdalena zavedla na Podorlicku krajkářství. Tradice krajkářství proslavila ve světě především město Vamberk a je zachována dodnes. Krajkářské slavnosti ve Vamberku se staly známou akcí. V roce 1746 koupil potštejnské panství hrabě Jan Ludvík Harbuval-Chamaré. V této době již hrad Potštejn přestal sloužit jako rodové sídlo a tak si nechal v letech 1749 - 1755 postavit podle vlastního návrhu barokní zámek, který poskytoval pohodlnější bydlení. Z rodu Harbuval-Chamaré je znám především hrabě Jan Antonín, který uvěřil pověsti o ukrytém pokladu Mikuláše z Potštejna. Neuvěřitrlných 35 let trvalo hledání pokladu ve sklepení hradu. Mnoho se toho nenašlo, za zmínku stojí nalezené pečetidlo s letopočtem 1731, dokládající že Potštejn byl městečkem s vlastním znakem a pečetí. Tento příběh o hledání pokladu se stal předlohou pro román Aloise Jiráska Poklad. V roce 1766 rod Harbuval-Chamaré nechal postavil v areálu chátrajícího hradu kapli sv. Jana Nepomuckého a křížovou cestu ke hradu. Nejvíce zachovalou stavbou je kaple se svatým schodištěm. Postupem dalších let hrad pozbyl na významu a již jen chátral. Stavba hradu Potštejn narůstala postupně během několika století. Dnes si však návštěvník při prohlídce zříceniny, jen těžko udělá obrázek o mohutnosti celého hradního areálu. Pro lepší představu slouží naučná stezka, věnující se fortifikačnímu systému hradu. Naučná stezka zjednodušeným výkladem vysvětluje význam součástí systému hradu Potštejn v době od konce 12. až do poloviny 16. století. Za vlády Jiřího z Poděbrad hrad Potštejn chránily čtyři podkovitě soustředěné hradební zdi a šest vstupních bran. Výstup na hradní kopec lze zahájit podle turistického značení od rozcestníku ve středu obce nebo od železniční stanice. Stezka na hrad je také značena místním tvarovým značením z Anenského údolí od tábořiště Vochtánka. Přístup k hradu z obce je možný také ulicí Fabrika příkře po obnovené Křížové cestě. Pokud jdeme podle turist. značení na pokraji lesa mineme místo 1. brány, před zbytky 2. brány býval zvedací most, dále míjíme Kalvarii, součást Křížové cesty. Cestou od Kalvárie dojdeme k místu 3. brány se studnou a vyhlídkou do kraje. V přízemí nejzachovalejší, po rekonstrukci zastřešené, 4. bráně je zřízena malá expozice o historii hradu. V areálu hradu je možnost prodeje upomínkových předmětů, drobné občerstvení a pořádání netradiční svatby. Prohlídka s průvodcem trvá cca 45 minut. V létě se tu pravidelně konají historické slavnosti a šermířská vystoupení. Především malé děti ocení místní chov koziček. Dnes je hrad Potštejn majetkem obce Potštejn a postupně prochází zdařilou rekonstrukcí. Otevírací doba hradu, ceny vstupného, pořádané akce na hradě - obec Potštejn. Romantické údolí Divoké Orlice mezi hradním vrchem, vrchy Kapraď a Velešov je jedním z nejkrásnějších údolí východních Čech. Hrad Velešov založil v první polovině 14. století také rod Drslaviců. Dnes nepatrné zbytky hradu lze nalézt na návrší vzdáleném asi 1,5 km z Potštejna. Památku hradu připomíná naučná stezka s informačními tabulemi a lavičkami, kterou finančně podpořili Lesy ČR. Podorlicko je oblastí s množstvím dochovaných šlechtických sídel, sakrálních a technických památek, ( více o hradech a zámcích ).



© Infoweb ** Hrad Potštejn, Podorlicko **