wz

Králická pevnostní oblast,opevnění regionu Králicko,pevnostní oblast Králíky Orlické hory

Králická pevnostní oblast, mohutné opevnění v regionu Králicko, Králický Sněžník



Králická pevnostní oblast bylo nejsilnějši opevnění předválečné ČSR. Králická pevnostní oblast představovala v 30. l. minulého století zároveň jedno z největších opevnění hranic v Evropě. Králicko je dnes region s mohutnou linií těžkého a lehkého opevnění a tvrzí. Největší důraz byl kladen na to, aby republika nemohla být náhlým útokem rozštěpena. Pod sílícím tlakem sousedního nacistického Německa bylo důležitým obranným prvkem budování opevnění králické pevnostní oblasti. Pevnostní systém opevnění Králicka, který měl vydržet nepřátelský nápor až do příchodu pomoci spojenců, byl plánován od roku 1934.
S výstavbou králické pevnostní oblasti se započalo v roce 1936. Na poměrně malém území Králicka se stavebním firmám podařilo vybudovat 56 těžkých objektů spolu s kompletním pedzemím tří dělostřeleckých tvrzí ( Bouda, Hůrka, Adam ). Dále Králická pevnostní oblast čítá v pěti stavebních úsecích lehkého opevnění vz. 37 ( tzv. řopíků ) 185 objektů, dva lehké objekty vz. 37 vložené mezi objekty těžkého opevnění a čtyři objekty vz. 36. Celkově se tedy na Králicku do přerušení prací počátkem října roku 1938 stavebně dokončilo 247 pevnostních objektů. Lehké opevnění tvořily tzv. řopíky, čili bunkry ve dvou sledech vybavené dvěma kulomety a jedním záložním. Těžká opevnění byla plánována v předpokládaných místech nejprudšího úderu. Jednalo se o pevnosti o dvou patrech. Horní bylo bojové, spodní týlové. Většinou byly vyzbrojeny dvěma kanóny, šesti těžkými kulomety a také lehkými kasematovými granátomety. V králické pevnostní oblasti dosahovaly největšího stupně odolnosti dělostřelecké tvrze. Skládaly se ze systému pěchotních, dělostřeleckých srubů, palebných vysouvacích dělostřeleckých a minometných věží. Celý systém byl propojen chodbami a ještě zesílen drátěnými překážkami, protitankovými zátarasy, příkopy a minovými poli. Vše bylo pouze střeženo, k obsazení mělo dojít až ve chvíli bezprostředního ohrožení. Příkladem stavebně dokončené dělostřelecké tvrze je v králické pevnostní oblasti tvrz Bouda. Pro pevnostní jednotky nechalo Ředitelství opevňovacích prací ( ŘOP ) v prostoru králické pevnostní oblasti postavit troje moderní kasárna, chatu pro ubytování osádek řopíků, dále dvě pevnostní silnice ( např. z Těchonína ), kilometry kabelů telefonních sítí, kilometry protitankových a pěchotních zátaras. Vše bylo vybudováno kvalitně, v krátké době, v nesmírně obtížných terénních a klimatických podmínkách. Králická pevnostní oblast, jejíž některé opevnění jsou přístupné veřejnosti, je dokladem připravenisti k obraně Československé republiky. Ovšem vlivem předválečných bouřlivých událostí a mnichovského diktátu z roku 1938 nebyla nikdy využita.
V králické pevnostní oblasti jsou dnes opevnění a dělostřelecké sruby pečlivě rekonstruovány do původní podoby Kluby vojenské historie popř. obcemi a využity k muzejním účelům. Většinou o posledním víkendu v měsíci ( duben - říjen ), je možné kromě obvyklé prohlídky v králické pevnostní oblasti navštívit některé společné akce všech muzeí. Každoročně během srpna se v Králikách, v areálu vojenského muzea koná vojensko-historická akce Cihelna. Nejrozsáhlejší naučnou stezkou věnovanou historii čs. opevnění na Králicku je tzv. Betonová hranice. NS Betonová hranice vznikla v roce 1988, po té v roce 2012 byla provedena její značná rekonstrukce, tak aby propojila pevnost Boudu, objekty lehkého opevnění na vrchu Vysoký kámen a pevnostní objekty u obce Lichkov. Králická pevnostní oblast zahrnuje katastrální území obcí Dolní Morava, Králíky, Dolní Lipka, Červený Potok, Lichkov, Mladkov, Těchonín, České Petrovice ad. Králicko je malebný kraj pod Orlickými horami a Králickým Sněžníkem, oblast pramenů řek Moravy a Tiché Orlice, obehnaný ze všech stran hřebeny hor, které lákají k turistice a lyžování. Více informací, poskytuje stránka o pevnostech.


© Infoweb ** Králická pevnostní oblast opevnění Králicka **