wz

Králický Sněžník lyžování, ubytování, skiareál, turistika na Králický Sněžník

Králický Sněžník je pohoří, vklíněné na severovýchodě regionu mezi Orlické hory a Hrubý Jeseník. Masív sice není svou rozlohou největší, ale nadmořskou výškou je po Krkonoších a Hrubém Jeseníku třetí nejvyšší pohoří v ČR. Značná část pohoří ( Masyw Śnieżnika ) se rozprostírá na polském území s nejvýše položenou chatou Schronisko Na Śnieżniku ve výšce 1200 m n. m. Nejvyšší horou pohoří Králického Sněžníku je stejnojmenný Králický Sněžnik ( Śnieżnik Kłodzki ) s nadmořskou výškou 1423 m n. m. Nádherné panorama pohoří Králického Sněžníku láká k návštěvě v každé roční době. Vyznavačům lyžování je k dispozici zrekonstruovaný a rozšířený lyžařský areál. Dvě čtyřsedačkové lanovky, vlek, osvětlená večerní 2,5 km sáňkařská dráha a dětské lyžařské hřiště s posuvným kobercem. Tři upravené sjezdovky různé obtížnosti ( celkem 7 km ), lyžařská škola, půjčovna vybavení, skiservis a 2 bezplatné parkoviště se skibusem.

Králický Sněžník bývá velmi často přiřazován k Hrubému Jeseníku, ve skutečnosti je však samostatnou oblastí. Název Králický Sněžník připomíná, že se nalézá nedaleko města Králíky a že se na jeho vrcholu drží sněhová pokrývka až 8 měsíců v roce. Králíky je podhorské město malebně situované na úpatí Mariánského kopce, jehož dominantou je zdaleka viditelný poutní kostel a klášter. Historické jádro města, tvořené klasicistními a barokními stavbami patří v širokém okolí mezi nejlépe dochované. Vrcholem hory prochází státní hranice s Polskem a také historická hranice Čech, Moravy a Kladska. Kamenný mezník, kde se stýkaly hranice království Českého, markrabství Moravského a hrabství Kladského, zde stojí dodnes a je zajímavou připomínkou na doby minulé. Z holého vrcholu, který je výrazně modelován mrazovým zvětráváním, ( častá kamenná moře ) vybíhají dílčí rozsochy. Při pohledu na pohoří od kláštera na Mariánském kopci vytvářejí jakousi podkovu, proříznutou hlubokým údolím řeky Moravy. Východní hřbet - Chlum ( 1116 m n. m. ), Sviní hora ( 1232 m n. m. ), Podbělka ( 1307 m n. m. ), Sušina ( 1321 m n. m. ) a Černá kupa ( 1295 m n. m. ) vytyčuje hranice Čech a Moravy, západní hřbet - Malý Sněžník ( 1338 m n. m. ), Hleďsebe ( 1175 m n. m. ) a Klepý - Trójmorski wierch ( 1144 m n. m. ) tvoří hranici s Polskem. Vrch Klepý s rozhlednou je zároveň zajímyvou vodopisnou lokalitou, pro kterou bývá nazýván střechou Evropy. Pramení zde přítoky tří řek, jejíž vody odtékají do tří moří. Na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok, posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře. Pramen řeky Moravy kousek pod vrcholem, ve výšce 1380 m n. m. vytéká z upravené studánky a poskytuje občerstvení po namáhavém výstupu ( převýšení 700 m ). Vzhledem k tomu, že vrcholové partie jsou holé je z nich nádherný výhled ( když počasí dovolí ) nejen do Polska, na Jeseníky, Rychlebské hory, Orlické hory, ale i na Krkonoše. Od pramene Moravy je před námi jako na dlani Dolní Morava, malebná podhorská obec sevřená v údolí řeky Moravy horskými hřbety. Známá je především jako lyžařské středisko s několika vleky. Náročné lyžaře uspokojí černá sjezdovka pod Sviní horou, považovaná za nejprudší v Čechách. V letních měsících, stejně jako Staré Město pod Sněžníkem, bývá východiskem pro turistiku na celé pohoří. Vybudované naučné stezky nás zavedou na vrchol Králického Sněžníku. Po cestě se seznámíme s vývojem údolí řeky Moravy, faunou, florou, s historií vrcholu na kterém kdysi stávala rozhledna a s místními krasovými jevy ( Tvarožné díry, Mléčný pramen, Patzeltova jeskyně ). Oblast Králického Sněžníku ( 1695 ha ) se zbytky původní vegetace, vrcholovými rašeliništi a ptačí oblastí byla roku 1990 vyhlášena národní přírodní rezervací. K omezení rušivých vlivů v okolí bylo pro rezervaci vymezeno ochranné pásmo. Posláním rezervace je ochrana přirozených a přírodě blízkých společenstev vázaných na geologický podklad horstva. V geologickém složení převládají ruly a svory s vložkami křemene a vápence. Poměrně četná říční síť s velkým spádem tvoří peřeje a vodopády ( Strašidla ). V hřebenových partiích pod horní hranicí lesa se zachovaly fragmenty původních lesních porostů a vrcholových rašelinišť. Z květeny se v chráněném území vyskytují některé vzácné druhy jako oměj šalamounek, kamzičník rakouský ad. Z chráněných druhů fauny chřástal polní, linduška horská, sýc rousný, myšivka horská a jeřábek lesní. Králický Sněžník byl pro svou polohu i strategickým vojenským cílem, o čemž svědčí silné předválečné opevnění. V 30. letech 20. století byla vybudována linie těžkého opevnění, která měla zabránit přerušení důležité dopravní spojky z Čech na Moravu. Linie začínala na východním hřbetu masívu Králického Sněžníku a pokračovala přes Červený Potok na město Králíky a tvrz Bouda. Na polské straně vrcholu stála od roku 1899 kamenná rozhledna vybudovaná Kladským horským spolkem. V dolní části se nacházel stylový hostinec a v podkroví turistická noclehárna. V roce 1912 byla postavena dřevěná Liechtensteinova chata, ve dvacátých a v počátku třicátých let minulého století hojně navštěvovaná. Při dvacatém výročí otevření chaty umístili členové uměleckého spolku, kteří se zde scházeli, poblíž chaty na kamenném podstavci žulovou plastiku slona. Ten se stal postupem času symbolem Králického Sněžníku. Během 2. světové války byla rozhledna uzavřena a neudržovaná chata začala postupně chátrat. Zchátralá chata již nebyla opravena a v roce 1971 bylo provedeno její stržení, zůstaly jen základy. Také na vrcholu již najdeme jen hromadu kamení, jako pozůstatek rozhledny, která byla polskými ženisty v roce 1973 odstřelena. Dnes tuto rozhlednu dokumetuje už jen kamenná deska. Bylo by jistě zajímavé, kdyby zvítězila myšlenka znovuobnovení této dominanty Králického Sněžníku.

Králický Sněžník je z hlediska turistiky, lyžování téměř ideálním místem, ovšem je potřeba počítat ve vrcholových partiích s velmi rychlou změnou počasí. Celá oblast ve vyšších polohách neposkytuje ani to nejjednodušší přístřeší před nepohodou. K méně náročným výletům z Dolní Moravy patří návštěva vodopádu Pod strašidly, jehož výška dosahuje více než 18 metrů. Přístup k vodopádu je po silnici z parkoviště Na konečné, po pravém břehu řeky Moravy až k hranici rezervace, kde vede kolem odpočívadla neznačená stezka směrem doleva po potůčku nahoru. Nenáročný výlet je i do Mramorového lomu, k Mléčnému prameni a Patzeltově jeskyni. Občerstvení na české straně je pouze v chatě Na návrší ( 850 m n. m. ) ze strany od Stříbrnice. Z vrcholu Králického Sněžníku vede značená stezka k asi 1,5 km vzdálené polské chatě a dále ke krápníkové Medvědí jeskyni ( Jaskinia Niedźwiedzia ). Na Králický Sněžník je 2x do roka organizován mezinárodní výstup. První v červenci, hlavně na podporu znovuobnovení rozhledny a druhý v září s názvem " K prameni Moravy ". Oblast Králického Sněžníku a Králicka je vhodným východiskem pro poznávání krás a kulturně - historických tradic sousedních Orlických hor a Podorlicka. Častým výletním cílem v oblasti Králicka je pevnostní turistika a výlet do sousedního příhraničí Polska ( lázeńská centra, muzea, pevnosti, církevní památky ... ).


Ubytování hotel Zlatá Labuť

NPR Králický Sněžník, interaktivní mapa naučné stezky Králický Sněžník

Oficiální stránky TO


© Infoweb ** Králický Sněžník, Králicko **