wz

Liberk dřevěný roubený kostel, dřevěná stupňovita zvonice, roubená fara, NKP

Liberk dřevěný kostel, dřevěná stupňovita zvonice, roubená fara, národní kulturní památka



Liberk, dřevěný, roubený kostel sv. Petra a Pavla tvoří spolu se zvonicí a farou jedinečný areál lidové architektury rychnovského regionu 17. století. Jedná se o nejzachovalejší a patrně také nejkrásnější církevní stavbu celého Rychnovska. Původní kostelík a fara stály pravděpodobně v předhradí zdejšího bývalého hradu. Existuje proto domněnka, že zanikly spolu s ním v 15. století, tedy v době husitských válek.
Současný dřevěný kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1691-1696 za patronátu Jana Norberta Libštejnského z Kolowrat. Vysvěcen byl rychnovským děkanem Karlem Horetickým ( Horeckým ). Jednolodní stavba má trjboký závěr, sedlovou střechu krytou šindelem a třípatrový štít. Strop zajímavého interiéru pokrývají zdobné kazety. Na počátku 19. století byl kostel podezděn, k celkové obnově pak došlo roku 1914 a v době nedávné. Od svých počátků byl kostel dvojjazyčný - tedy český a německý, protože do zdejší farnosti náležely tři německé vesnice Prorubky, Hláska a Rampuše, dočasně i Bělá.
Barokní vybavení ze 17. a 18. století doplňují dřevěné plastiky liberského rodáka Filipa Jakuba Prokopa ( 1740-1814 ), který téměř po celý život působil jako dvorní sochař u vídeňského dvora. Své rodné obci věnoval v roce 1777 také pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého. Ecce homo a Krista na kříži. Na hlavním oltáři jsou umístěny dva obrazy neznámých autorů - Proměnění Páně a Panny Marie. Po stranách pak dřevěné plastiky sv. Petra a Pavla ( 1903 ) od Ferdinanda Stuflessera z tyrolského Grödenu a Prokopovy dřevěné sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti ( 1770 ). Postranní dva oltáře, Matky Boží a sv. Jana Nepomuckého, zdobí obrazy Panny Marie s děťátkem od Gustava Vacka, sv. Jana Nepomuckého a Nejsvětější Trojice. Nad triumfálním obloukem je umístěno 12 obrazů svatých apoštolů, darovaných Bohumírem Gablerem ( 1703 ). Ve středu tohoto uskupení se nalézá dřevěný kříž se Spasitelem ( 1709 ). Křížovou cestu původně snad z konce 18. století, restauroval v roce 1860 Václav Novotný z Rychnova n. K. Obrazové výjevy doplňují vhodně i barevné korouhve. Pískovcová křtitelnice ve tvaru kalicha pochází z roku 1693. Její víko ozdobil v roce 1770 Filip Jakub Prokop jemnou řezbou Kristova křtu. Interiér kostela zkrášlil i dalšími řezbami - spodní část oltářní architektury oživil rokokovou řezbou svatostánku s baldachýnem a dvěma andílky s vázami. Rozkošnými výzdobnými motivy pokryl také přední stěnu oltářní menzy. Varhany pak Nanebevzetím Panny Marie se dvěma troubícími andílky ( 1770 ).
Při svém založení na konci 17. století kostel varhany neměl. Jejich existence byla později doložena pouze několika záznamy o opravách. Zásluhou paní Evy Šabatové a štědrostí mnohých došlo na samém počátku 21. století k jejich generální opravě. K liberskému kostelu patřily čtyři zvony - na zvonici dva ( velký a prostřední ) a na kostelních věžích rovněž dva ( malý a tzv. umíráček ). Ve věži kostela je zavěšen stále funkční pozdně gotický bronzový zvon, odlitý v roce 1589 zvonařem Hansem Pauerem snad pro původní kostel. Během světových válek došlo k rekvizici obou zvonů ze zvonice. Celý církevní komplex na liberské návsi ( kostel s farou, zvonicí, hřbitovem a sochami ) doplňuje i zvonek Československé církve husitské ( 16. 11. 1935 ). V roce 2014 byla tato unikátní církevní stavba vyhlášena národní kulturní památkou.
V Liberku působila celá řada významných duchovních správců ( kněží a kaplanů ) - literátů, například Josef Bolemír Koun, Josef Boleslav Podstránský, František Hromadník, Václav Píša, Karel Jan Khun, Josef Pohl ad.

/ více informací o obci Liberk a okolí /



© Infoweb ** Liberk dřevěný roubený kostel, národní kulturní památka **