wz

Červený Kostelec cyklotrasy,festival,ubytování Červený Kostelec Brodský,Špinka

Červený Kostelec leží v členitém podhorském terénu na jihozápadních svazích malebných Jestřebích hor a je přirozeným východiskem do nádherného okolí. Převážně lesnatý hřeben Jestřebích hor, malebné údolí řeky Úpy, Ratibořice, rybníky Brodský a Špinka jsou toho důkazem. Z kopců v okolí Červeného Kostelce jsou nezapomenutelné výhledy na všechny světové strany. Město Červený Kostelec je dobrým tip nejen pro letní turistiku, ale pěkné okolí na běžecké lyžování a blízké Jestřebí hory nabízí i zimní sporty.

Červený Kostelec, jehož založení se datuje rokem 1362. Dokladem je ustanovení faráře Heřmana na zdejší faře. Jestliže v Kostelci stál kostel, pak je jisté, že musela existovat i farnost zahrnující okolní vsi. Navíc název Kostelec vznikl z latinského " castellum ", takže zde patrně stála zemanská tvrz, která však nebyla samostatná. V polovině 15. století je Kostelec uváděn spolu s Úpicí v seznamu obcí patřících vízmburskému panství. Dominantou města je kostel sv. Jakuba Většího. Stavba původně v gotickém slohu ze 14. století, je připomínána jako farní již roku 1362. Kostel však v roce 1591 vyhořel spolu s částí obce a požár zničil i obecní a farní listiny. Obnoven byl až roku 1668. Zachráněna byla jen cínová křtitelnice z roku 1555, která je nejstarší dochovanou památkou města. Barokní přestavbu v letech 1744 - 1754 patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem provedl královéhradecký stavitel František Kermer. Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí. V parčíku v blízkosti kostela lze spatřit zrestaurovaný barokní Mariánský sloup a sousoší Kalvárie z poloviny 18. století. Nad hlavním schodištěm ke kostelu stojí pískovcové sochy sv. Ludmily ( z r. 1929 ) a sv. Václava ( z r. 1933 ), jejichž autorem byl červenokostelecký sochař Břetislav Kafka. Stará radnice naproti kostelu byla původně přízemní kamenný dům rychtáře. Nový majitel stavení o jedno patro zvýšil a zastřešil mansardovou střechou krytou šindelem. Později získala bývalou rychtu roku 1882 v dražbě kostelecká obec. Střecha byla pokryta břidlicí a budova byla do konce druhé světové války a krátce po ní městskou radnicí. Roku 1989 byla opravena fasáda a po generální rekonstrukci budovy v původním novobarokním slohu se do budovy vrátily kanceláře vedení města. Za pozornost na náměstí jistě stojí i bývalá reprezentační budova městské spořitelny s dvěma plastikami na průčelí budovy, postavená v roce 1929. Dnes slouží městu jako obřadní sál a městská výstavní síň. Častým cílem turistů v centru města bývá domek Boženy Němcové s expozicí připomínající krátký pobyt spisovatelky v Červeném Kostelci na přelomu let 1837 - 1838. Součástí prohlídky je i symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové. U obyvatel tohoto kraje je ve velké úctě spisovatelka Božena Němcová a její dílo. O tom svědčí i socha Boženy Němcové ve Smetanových sadech, jejímž autorem je akad. sochař Ladislav Faltejsek. Obětem I. a II. světové války, významným rodákům a osobnostem je ve městě a v okrajových částech věnováno několik pečlivě udržovaných pomníků a plastik. Kulturní dění města se povětšinou odehrává v Divadle J. K. Tyla. Malá pamětní deska a reliéf T. G. Masaryka u hlavního vchodu do divadla připomínají prezidentovu návštěvu Červeného Kostelce 12. 7. 1926. Prostorné jeviště, moderní osvětlovací a zvuková technika umožňují i náročnou produkci. Budova divadla z roku 1924 je harmonicky začleněna v komplexu objektů, jehož součástí je i sokolovna. Architektonicky významnou kubistickou stavbou, zapsanou ve státním seznamu památek, je budova nynější základní umělecké školy, dříve vila továrníka Theodora Keyzlara. Vila byla projektována akad. arch. Josefem Gočárem, stavbu provedl červenokostelecký stavitel Josef Pitřinec v letech 1923 až 1924. Prostorná hala v přízemí s původním zdobným dřevěným obložením slouží žákům školy jako koncertní síň, v ostatních místnostech jsou učebny uměleckých oborů. V okrajových částech - Horní Kostelec, Bohdašín, Lhota, Olešnice, Stolín, Mstětín se i dnes nacházejí stavby lidové architektury, mnohdy rekreanty příkladně udržované.

Červený Kostelec je jedním z několika center kultury v Kladském pomezí. Každoročně se tu koná několik významných kulturně společenských akcí, z nichž největší je mezinárodní folklorní festival. Je nejvýznamnější akcí tohoto druhu v kraji a jedním z nejstarších festivalů v České republice. V posledních letech díky kvalitnímu obsazení všech programů zahraničními soubory, které ve svých zemích představují opravdu špičku, se zařadil mezi nejvýznamnější festivaly v Evropě. Byl oceněn zařazením mezi hlavní festivaly pořádané pod patronací mezinárodní organizace lidového umění I. O. V., patřící statutem B do UNESCO. Během pěti festivalových dnů se představí publiku 600 tanečníků, tanečnic a hudebníků, 15 až 20 folklorních souborů z celého světa. Od roku 1952 nepřetržitě působí i červenokostelecký folklorní soubor Hadař. Zvyky, písně a tance z Podkrkonoší a Podorlicka již prezentoval v mnoha zemích Evropy. Město bylo vždy turistickým letoviskem kraje A. Jiráska, B. Němcové a bratří Čapků. Okolní kopce nabízí řadu překrásných výhledů mezi nimiž dominují Orlické hory, Krkonoše, Broumovské stěny, Ostaš, Adršpašsko - teplické skály, Zvičinsko a Stolové hory. Celá oblast je protkána hustou sítí turistických stezek a cyklotras, z nichž nejznámější je cyklotrasa " Okruh Boženy Němcové ". V letním období všechny koupání chtivé návštěvníky města jistě uspokokojí blízké rybníky s autokempem Brodský a Špinka. Červený Kostelec má velmi příznivé podmínky pro milovníky provozování letní a zimní turistiky i pro toho, kdo hledá jen klidnou rekreaci. Zajímavými výlety do okolí je Babiččino údolí Ratibořice, Česká Skalice, Hronov, Náchod, Broumov, Jestřebí hory, Kuks, Třebechovický betlém, pevnost Josefov, pevnost Dobrošov, Zoo Safari Dvůr Králové n. L. Pěší trasy, cyklostezky v okolí a autovýlety do lázeňského příhraničí Polska.

/ podklady ochotně poskytl p. starosta s prac. MÚ Červený Kostelec /


Mezinárodní folklorní festival


© Infoweb ** Červený Kostelec, Jestřebí hory, Kladské pomezí **