wz

Dvůr Králové nad Labem - Zoo Safari turistika Podkrkonoší, Zvičina

Dvůr Králové nad Labem leží v malebném Podkrkonoší, v údolí horního toku řeky Labe. Dvůr Králové v minulosti věnné město českých královen je dnes největším městem Podzvičinska. Návštěvníkům se může pochlubit řadou historických, kulturních i uměleckých památek a zajímavostí. Zachovalé historické centrum Dvora Králové nad Labem je městskou památkovou zónou. Život ve městě, jeho tajemná zákoutí i malebnou přírodu v okolí můžete poznat při pěších výletech nebo při projížďce některou z cyklotras. Největší návštěvnosti se těší ve Dvoře Králové nad Labem zoologická zahrada s jedinečným safari. Kromě zajímavostí, výletů do okolní přírody, klidného ubytování v hotelu, penzionu, soukromí, najdete ve Dvoře Králové nad Labem i stopy dlouhé historie.

Dvůr Králové nad Labem předznamenala osada vzniklá v návaznosti na trasy historických cest, jednak na stezce podél pohraničních hor, která směřovala z Krakova přes Olomouc na horní Jizeru a jednak na vojenské stezce, která vznikla ve 12. století po průchodu polského vojska Boleslava III. Název osady Dvůr, patrně souvisí s písemně nedoloženou existencí královského dvora, či hradu. První písemná zmínka o Dvoru je z roku 1270. Patrně již koncem 13. století bylo město opevněno. Hradby obepínaly město ve velkém oválu, na severu s výběžkem kolem kostela. Na čtyřech místech byl zajištěn přístup do města branami: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Brány byly chráněny válcovými věžemi, pouze u brány Horní byla věž hranolová. Jediná dochovaná z těchto hradebních věží, je věž Šindelářská, vysoká 20 m, základy má cca 1 m v tvrdém jílu, průměr válcové stavby je 7 m. Mírně nakloněná Šindelářská věž není zpřístupněna veřejnosti. Stavbou mimořádného významu z 80. let 14. století je kostel sv. Jana Křtitele. Jeho vývoj však sahá až k románské době, jak nás informují základy apsidy a zlomky architektonických článků vezděných do kostela. Postupně byl ke kostelu přistavěn i presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893 - 1900 byl kostel regotizován podle projektu arch. F. Schmoranze. Severní strana kostela byla součástí městského opevnění. Z tohoto důvodu nejsou v severní stěně takřka žádná okna. Roku 1400 se Dvůr stal věnným městem královen, když ho Václav IV. připsal své manželce Žofii Bavorské, před její korunovací královnou. Od této doby je Dvůr nazýván s přídomkem Králové. V srdci města je náměstí lichoběžníkového půdorysu, od kterého vedly k branám opevnění přímočaré ulice. Všechny domy na náměstí, které prošly dlouhým vývojem ( požáry, přestavby ), mají zčásti barokní, převážně však klasicistní a secesní fasády. Původní dřevěná radnice na náměstí byla zničena při požáru. Nynější renesanční radnice na náměstí byla postavena po roce 1572 architekty U. Aostallim de Sala a Francem zv. Vlach. V roce 1790 vyhořela a roku 1833 byla přestavěna se štítem orientovaným do náměstí,dříve do Palackého ulice. Na fasádě radnice je sgrafitové kvádrování a z pozdější doby pochází vlys s latinským nápisem. Dnes jsou zde reprezentační prostory města a výstavní síň. Významnou plastikou ve středu náměstí je Mariánský sloup z let 1750 - 1753, který zobrazuje mariánský kult. Mariánský sloup je obklopen šesti sochami sv. František Xaverský, Jan Nepomucký, Norbert, Ignác, Jakub a Jan Křtitel. Sochařskou památkou z roku 1859 je kašna se sochou Záboje umístěná na náměstí T. G. Masaryka. Jejím autorem je sochař A. P. Wagner. Téma sochy, postava Záboje je inspirována tzv. Rukopisem Královédvorským. Za třicetileté války byl Dvůr Králové několikrát vypleněn a vydrancován švédskými, saskými i císařskými vojsky. Městu se nevyhnuly ani válečné útrapy v souvislosti s válkou o rakouské dědictví a se sedmiletou válkou, přesto se město ve II. polovině 18. století i počátkem 19. století hospodářsky rozvíjelo. Tento rozvoj souvisel především s textilním řemeslem. Severně od Šindelářské věže se nachází komplex Kohoutova dvora, stavba z roku 1736. V současné době je zde umístěno městské muzeum, založené roku 1891. Pro potřeby muzea jsou k dispozici tři objekty, v hlavní budově je umístěna stálá expozice dokumentující dějiny města, v zrekonstruovaném špýcharu je galerie a přednáškový sál. Třetí objekt slouží jako depozitář. Dne 16. září 1817 byl objeven Václavem Hankou v "kobce" děkanského kostela sv. Jana Křtitele tzv. Královédvorský rukopis. Tento rukopis měl být rukopisnou staročeskou básní ze 13. století. Ačkoliv se později ukázalo, že se jedná o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin. Další historickou událostí, která se zapsala do osudů města byla rakousko-pruská válka v roce 1866. Boje se v průběhu války odehrávaly přímo na území města a nakonec se Dvůr Králové stal pruským lazaretem. V průběhu vývoje města došlo k několika rozsáhlým požárům, při kterých bylo zničeno buď téměř celé město nebo jeho významná část. Přes tyto nepříznivé momenty bylo nemálo pozitivních historických okolností. Město se stalo především střediskem obchodu a řemesel, čehož jsou důkazem početné výroční trhy, které mu byly dány jednotlivými panovníky jako jedno z privilegií. Velkou tradici zde mělo především tkalcovství a barvířství. Textilní průmysl se začal naplno ve městě rozvíjet v 80. letech 19. století, kdy začaly vznikat první textilní továrny. V meziválečných letech dochází k rozvoji nejen textiního průmyslu, ale i spolkového a kulturního života města. Z dalších významných staveb Dvora Králové nad Labem, které stojí jistě za pozornost je na náměstí secesní budova České spořitelny, postavená v letech 1909 - 1910. Na náměstí Odboje, jemuž dominuje památník Odboje stojí historická budova gymnázia s nádhernou aulou a monumentálním schodištěm. Gymnázium bylo založeno roku 1890. Novorenesanční budova Hankův dům z roku 1874 dnes slouží jako městské kulturní zařízení. Mezi významné osobnosti města patří zpěvák a skladatel R. A. Dvorský, sochaři Otto Gutfreund, Antonín Pavel Wagner, zakladatel Zoo a Safari Ing. Josef Vágner a zakladatel muzea a městských sadů Antonín Schulz.

Ve Dvoře Králové je nejvyhledávanějším turistickým cílem zoologická zahrada se Safari. Poprvé byla zoo veřejnosti otevřena v roce 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Dnes na celkové rozloze 71 ha lze spatřit zcela ojedinělou kolekci zvířat z celého světa. Počtem držených zvířat je největší zoo u nás, zároveň je největším chovatelem afrických zvířat v Evropě. Nedílnou součástí zoo je galerie obrazů Zdeňka Buriana. Velkou chloubou jsou pavilony šelem, lidoopů, ptačí svět, vodní svět a řada dalších. Jako jediná nabízí během léta projížďku speciálními safaribusy mezi volně vypuštěnými zvířaty tzv. safari. Jedním z nejnavštěvovanějších cílů v blízkém okolí je hospitál s kostelem v Kuksu, vybudovaný F. A. Šporkem na přelomu 17. a 18. století. Nedaleko Kuksu se nachází unikátní soubor Braunových plastik a reliéfů vytesaných do pískovcových útvarů. Návštěvu si zaslouží přehrada Les Království i nedaleký 671 metrů vysoký vrchol Zvičina, odkud je nádherný výhled do kraje a na Krkonoše. V létě můžete relaxovat v areálu koupaliště nebo vystoupat na 64 metrů vysokou kostelní věž. V zimě jsou k dispozici běžecké tratě po okolí města i sjezdové lyžování. Region Podzvičinsko je ideálním místem pro turistiku a rodinnou dovolenou. Regionem je vyznačena hustá síť turistických stezek a cyklotras. Zajímavými výlety do vzdálenějšího okolí je Babiččino údolí, Česká Skalice, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko, Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice, Hronov, Náchod, opevnění a pevnosti, Krkonoše ad. Tipy na autovýlety do ostatních částí východních Čech a blízkého příhraničí Polska.

/ podklady ochotně poskytli pracov. MÚ a IC města Dvůr Králové n. Labem /


Podzvičinsko


© Infoweb ** Dvůr Králové nad Labem, Podkrkonoší **