wz

Hřebčín Kladruby nad Labem, Kladrubský kůň, Kladruby hřebčín památka

Národní hřebčín Kladruby nad Labem je zcela ojedinělou památkou Pardubického kraje. Jedná se o architektonicky komponovaný soubor budov kolem rozsáhlého nádvoří. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě a leží blízko Přelouče, 25 km západně od Pardubic. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných ( bělouši ) a dále ve Slatiňanech ( vraníci ). Starokladrubští koně byli vyšlechtěni pro kočárovou službu a jsou označováni jako karosiéři, neboť byli zapřaháni do velkých kočárů - karos. Chov koní na Pardubicku má více jak 400 letou tradici. Hřebčín Kladruby ukončil v roce 2015 rozsáhlou rekostrukci.

Hřebčín Kladruby, jeho historie plemenného chovu koní sahá až do první poloviny 16. století. Na konci renesance a počátkem baroka putovali starošpanělské koně ( předchůdci kladrubských běloušů ) ze Španělska do mnohých evropských zemí a tak se dostali i k nám do Čech. K významným chovatelům patřil šlechtický rod Pernštejnů. V roce 1560 odkoupili od Pernštejnů pardubické panství a kladrubskou oboru čeští stavové a darovali je Maxmiliánu II. Císař Maxmilián II. zde založil v roce 1563 hřebčinec, čímž položil základy dnešnímu známému a uznávanému chovu koní v Kladrubech. Pro svůj častý pobyt si zde nechal císař postavit zámek, o němž je první zpráva z roku 1588 v urbáři pardubického panství. Jednopatrový zámek byl vybudován v renesančním slohu a v půdorysu připomínal písmeno L. K zámecké budově byl přistavěn i kostel, tvořící se zámeckou budovou jeden celek. Zámek sloužil především k ubytovávání hostů, o čemž svědčí i velké množství pokojů, dvě kuchyně, komory a sklepy. Vedle zámku byly vystavěny správní a provozní budovy - dům správce hřebčína, jízdárna a nezbytná kovářská dílna. Zámek se nevyhnul přestavbám, které přicházely s nastupujícími módními trendy. Baroko připomíná přestavba kladrubského zámku v roce 1722, na níž historikové umění nevylučují ani spoluúčast Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V roce 1579 byl císařem Rudolfem II. hřebčínu v Kladrubech udělen statut císařského dvorního hřebčína, který měl za úkol chovat koně pro potřeby panovnického dvora. Pro svá kočárová spřežení si dodnes v Kladrubech vybírají kvalitní koně šlechticové ze všech koutů světa. Až do roku 1918 dodával hřebčín v Kladrubech koně většinou císařskému dvoru do Prahy nebo do Vídně. Od roku 1918 je hřebčín ve vlastnictví československého, resp. českého státu. Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům. O rozvoj chovu starokladrubských koní se významně zasloužil otec Marie Terezie Karel VI., který nechal mj. postavit reprezentativní budovu Vysoké španělské jezdecké školy ve Vídni. Ač je hřebčín v Kladrubech nad Labem více než čtyři sta let starý, písemné doklady o původech koní sahají pouze do poloviny 18. století. V roce 1757 postihl hřebčín v Kladrubech požár, při němž byly budovy včetně dokumentů zničeny. Za Josefa II. byl však celý zámecký areál znovu obnoven. V letech 1836 - 1844 byly vystavěny nové empírové stáje. Jak se měnily styly a staletí, přichází opět na zámek renesance v podobě pseudorenesanční přestavby za císaře Františka Josefa I. V majetku císařské rodiny zůstal hřebčín se zámkem až do konce habsburské monarchie v roce 1918. K hlavním kmenům starokladrubských běloušů patří Generale, Generalissimus, Favory, Sacramoso a Rudolfo. Starokladrubští koně se podíleli na založení dvou linií lipických koní a to Favory a Maestoso. Starokladrubští vraníci jsou chováni v kmenech Sacramoso, Solo, Siglavi a Romke. Typickým znakem starokladrubských koní je klabonosá ( konvexní ) hlava, středně dlouhý válcovitý trup, mohutnější hrudník a vysoká akce končetin. Součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem je od roku 1992 hřebčín Slatiňany. Hřebčín Slatiňany byl založen roku 1898 jako zámecký hřebčín. Vznikl z původních stájí pro koně na dostihy a hony, které patřily spolu s přilehlým zámkem a panstvím rodině Auerspergů. Celý areál leží na severním okraji Slatiňan v zámeckém parku. V zámku se nyní nachází expozice Hippologického muzea s rozsáhlými sbírkami. Hippologické muzeum je druhé největší muzeum v Evropě, které se zabývá tématikou chovu koní.

Hřebčín Kladruby nad Labem a jeho jedinečná populace starokladrubských koní byla v roce 2002 vyhlášena národní kulturní památkou. Od šedesátých let minulého století se koně kladrubského hřebčína úspěšně zúčastňují národních a mezinárodních soutěží spřežení. Tyto koně zapřahají jak čeští závodníci, tak řada jezdců v zahraničí. Starokladrubský kůň byl a je nejenom významným koňem ceremoniálním, ale i koňem sportovním. Pro chovatele koní nabízí hřebčín možnost odchovu mladých koní, ustájení a výcvik koní, reprodukční služby pro klisny, vzdělávací kurzy a akce. Návštěvníci mohou v Kladrubech navštívit zámeckou galerii s expozicí historie hřebčína. Kdo dá přednost praktické zkušenosti, může absolvovat prohlídku stájí, doplněnou odborným výkladem, ale i projížďku po okolí na koňském hřbetě nebo v pohodlném kočáře. Ke speciálním službám patří organizace akcí pro firmy a společnosti, možnost účasti na podzimních honech, či organizace svateb v prostorách zámeckých a církevních.

/ podklady ochotně poskytl p. Vozáb z NH Kladruby /


Pardubicko


© Infoweb ** Národní hřebčín Kladruby **