wz

Lázně Bělohrad Anenské lázně ubytování, Lázně Bělohrad turistika Zvičina

Lázně Bělohrad je klidné městečko a slatinné lázně Bělohrad, ležící v malebné lesnaté podkrkonošské krajině s příznivým podhorským klimatem. Krajinu v okolí Lázní Bělohrad tvoří podhorská pahorkatina s nejvyšším vrcholem Zvičina ( 671 m n. m. ). Bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku zdejším Anenským slatinným lázním. Lázeňský mikroregion jehož sídlem jsou Lázně Bělohrad nabízí návštěvníkům po celý rok mnoho možností k příjemnému strávení volného času. Lázeňský mikroregion a turistická oblast Podzvičinsko se můžou pochlubit řadou historických, kulturních i uměleckých památek. Lázně Bělohrad je pro cyklotrasy, turistiku, ubytování v hotelu, penzionu a ubytování v soukromí ideálním místem v mikroregionu. Lázeňský mikroregion nabízí dobré podmínky i v zimě na běžecké a sjezdové lyžování.

Lázně Bělohrad původně osada Nová Ves při říčce Javorce byly prvně připomínány v roce 1354, kdy uprostřed vsi stávala dřevěná tvrz zvaná Koštofrank. Panství s dřevěným kostelíkem a později se školou patřilo rodu Bořků z Nové Vsi. Roku 1543 se stal majitelem Nové Vsi Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, jehož syn Jan vystavěl novou tvrz z kamene. Pro její bílé zdi byla poddanýmni nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl název Bělohrad. Významným majitelem některých částí Bělohradu byl na počátku 17. století i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna, roku 1643 ho potom koupil vojenský dobrodruh Vílém Lamboy z Desseneuru v Nizozemsku. Za vlády tohoto tvrdého pronásledovatale nekatolíků uprchlo mnoho lidí do exilu a celá oblast byla osídlována německými kolonisty. V roce 1669 přechází Bělohrad do majetku rodiny Valdštejnů. Bertold Vilém z Valdštejna nechal roku 1689 vystavět kostel Všech svatých a na přelomu 17. a 18. století dal přestavět podle plánů Giovanni Santiniho tvrz na barokní zámek. Zámek je ve vlastnictví města v celkové rekonstrukci. Později byla v parku u zámku postavena empírová zimní oranžérie, dnes upravená na památník zdejšího rodáka, spisovatele Karla Václava Raise. Na žádost hraběte Bertholda Viléma z Valdštejna povýšil císař Karel VI. roku 1722 Novou Ves na městys s názvem Bělohrad. S povýšením také přicházela privilegia tří výročních trhů a jednoho denního. Převeliká byla starost okolních měst, aby trhovci nejezdili do Bělohradu, nýbrž k nim. Městysem v údolí mezi Hůrou a Chlumy meandrovala říčka Javorka a často zaplavovala údolí. O bělohradské kotlině bychom mohli říci, že to byl kraj rybníků, neboť jich tu v té době bylo přes dvacet. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna vlastnilo panství dědictvím a prodejem několik vlastníků. Městečku se nevyhnuly ani válečné útrapy v souvislosti s válkou rakousko-pruskou v roce 1866. Po válce roku 1871 byla postavena do Bělohradu železnice. V té době bylo však nádraží v polích mimo městečko. Klíčový pro rozvoj Bělohradu byl rok 1880, kdy pražský průmyslník Maxmilián Dormitzer zřídil na levém břehu říčky Javorky dřevěnou budovu se třemi koupelnami a položil tak základ lázeňské tradici. V roce 1885 koupila od dědiců Maxmiliána Dormitzera panství hraběnka Anna z Assenburgu a provedla první úspěšné pokusy s léčivostí místní rašeliny. V roce 1888 byly lázně úředně uznány za léčivé a bylo povoleno používat označení sirné slatinné lázně. O něco později byl vystavěn lázeňský dům ve švýcarském slohu s křídly na obě strany. V obou křídlech se podávaly koupele a toto původní uspořádání pavilonu vodoléčebných procedur zůstalo zachováno až dodnes. V roce 1901 byl v lázeňském parku Bažantnici navrtán arsenoželezitý pramen, který byl nazván pramen Anna Marie. Svým složením se tato voda řadí mezi železité kyselky. C.k. místodržitelství roku 1892 uznalo a schválilo Anenské slatinné lázně v Bělohradě jako ústav veřejně léčebný a povolilo jméno obce na Lázně Bělohrad. Dobrá pověst lázní se rychle šířila a vznikla potřeba lázně rozšířit o další lázeňské domy, z nichž poslední lázeňský hotel Anna Marie byl uveden do provozu v roce 1996. Dnes jsou lázně zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí, stavy po úrazech a ortopedických operacích. Anenské lázně Lázně Bělohrad mají moderní ubytování, více jak stoletou tradici lázní a skvělé renomé doma i za hranicemi. Z dalších památek v Lázních Bělohradě je možné navštívit Fričovo muzeum postavené v roce 1904 a novorenesanční Lázeňský hotel postavený v letech 1893 - 1894, podle návrhu architekta Jana Vejrycha, za účelem reprezentovat město i lázně, jeho sál je vyzdoben podobiznami českých králů. Z osobností které se zasloužily o slávu města Lázně Bělohrad je třeba připomenout jména Dr. Ant. Frič, Karel Václav Rais ( muzeum ), František Lopatář, Dr. B. Pacák, Jindřich Pižl, Dr. Leontina Mašínová a hudební skladatel Karel Moor. V Lázních Bělohradě působí folklórní soubor písní a tanců Hořeňák, který vznikl již v roce 1949. Ve svém programu má tance, zpěvy a lidová vyprávění z Podzvičinska a Podkrkonoší. Od roku 1975 je každoročně, vždy v druhé polovině června, pořadatelem Slavností písní a tanců, za účasti významných souborů z domova a zahraničí.

Lázně Bělohrad, jejichž rozlehlý park Bažantnice s hudebním pavilonem, ve kterém se pravidelně pořádají promenádní koncerty, je oblíbeným místem návštěvníků a lázeňských hostů. Součástí parku je zmíněný Annamariánský pramen, jezírka, oddychová posezení, amfiteátr kde se pořádají folklórní slavnosti, tenisové kurty a další sportoviště. Nedaleko od parku Bažantnice se nachází místo dalekého rozhledu, návrší s kostelíkem sv. Petra a Pavla Byšičky. U kostelíka stávala obec, která zanikla za husitských válek. V blízkém okolí Lázní Bělohrad leží Miletín, rodiště Karla Jaromíra Erbena a dějiště jeho Kytice, Ostroměř s muzeem rodáků Eduarda Štorcha a Karla Zemana a město kamenné krásy s rozhlednou Hořice v Podkrkonoší. K nejvyhledávanějším turistickým cílům Pozvičinska patří zoologická zahrada se Safari ve Dvoře Králové nad Labem. Zajímavým turistickým cílem je muzeum v Nové Pace a hospitál s kostelem v Kuksu, vybudovaný F. A. Šporkem na přelomu 17. a 18. století. Nedaleko Kuksu se nachází unikátní soubor Braunových plastik a reliéfů vytesaných do pískovcových útvarů. V zimě jsou k dispozici na Podzvičinsku běžecké tratě po okolí i sjezdové lyžování. Region Podzvičinsko je ideálním místem pro turistiku a rodinnou dovolenou. Regionem je vyznačena hustá síť turistických stezek a cyklotras. Zajímavými výlety do vzdálenějšího okolí je Babiččino údolí, Česká Skalice, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko, pevnost Josefov, Jičín, Jestřebí hory, Jaroměř, opevnění a pevnosti, Krkonoše ad. Tipy na autovýlety do lázeňského příhraničí Polska ( lázeńská centra, muzea, pevnosti, církevní památky ... ).

/ podklady ochotně poskytl p. starosta s pracov. MÚ Lázně Bělohrad /


Mezinárodní folklorní slavnosti - Pod Zvičinou


© Infoweb ** Lázně Bělohrad, Podkrkonoší, Podzvičinsko **