wz

Nová Paka muzeum,klenotnice Nová Paka, lyžování, hrad Pecka, Kumburk

Nová Paka se nachází v Podkrkonoší v Královéhradeckém kraji mezi významnými oblastmi turistického ruchu ( Krkonoše a Český ráj ). Nová Paka je přirozeným centrem západní části regionu Podzvičinsko a východní bránou Geoparku Český ráj. Novopacko členěné údolími a táhlými hřbety zaujme návštěvníka krevelově zbarvenou zeminou, kopci ukrývající drahé kameny, ale i architekturou roubených chalup. Novopacko malebná krajina v podhúří Krkonoš s mnoha krásnými výhledy do kraje a na hory nabízí v zimě dobré podmínky na běžky a sjezdové lyžování. Své si na Novopacku najdou vyznavači cyklotras, pěší turistiky a historických památek. Novopacko svou polohou blízko Krkonoš a na okraji Českého ráje je ideální možností jak trávit dovolenou mimo turisticky velmi navštěvovaná místa a přitom v jejich blízkosti.

Nová Paka si v roce 2007 připomínala 650. výročí od první písemné zmínky v církevní konfirmační knize o městečku. Nová Paka vznikla v místech, kde důležitá slezská stezka spojující Prahu s Vratislaví, přetíná potok Rokytku. Zárodkem budoucího města Nová Paka se stala křižovatka cest od Pecky a od Lomnice nad Popelkou při brodu s několika roubenými domy a dřevěným kostelíkem na návrší. Historie Nové Paky jako poddanského města je úzce spjata s dějinami kumburského panství. Významnými majiteli panství a hradu Kumburk byli Vartemberkové, Krušinové, Berkové, Smiřičtí i Albrecht z Valdštejna. Do roku 1608 byla Paka jediným ochranným městem hradu Kumburk a to mělo samozřejmě příznivý vliv na rozvoj řemesel a obchodu. Od roku 1608 je součástí panství i Jičín a stává se jeho přirozeným centrem. V té době byla Nová Paka vlastně celá dřevěná. Byl tu pivovar, zábojna ( kde se lisoval ze semen olej ), mlýny a samozřejmě jako na každé obchodní křižovatce hospoda, kovárna a kolárna. V roce 1454 udělil městu král Ladislav erb s šikmo položeným výsekem routového věnce. O několik let později v roce 1478 obdrželo městečko významné privilegium na pořádání výročních trhů. Zdejší obyvatelstvo živilo hlavně zemědělství, ale přivydělávali si i drobnou řemeslnou výrobou ( tkalcovství, punčochářství, hrnčířství a pernikářství ). Hospodářský a kulturní vývoj města zpožďovalo několik velkých požárů, povodně a pustošící vojska, která přinášela zhoršení poměrů. Po Albrechtu z Valdštejna byl hrad Kumburk v držení rodu Tiefenbachů, za nichž je roku 1658 hrad pobořen z rozkazu Ferdinanda III. Dochovaly se zbytky dvojí hradby, torza bašt, hradního zdiva a částečně hlavní hranolová hradní věž, dnes upravená na vyhlídku. Již ve 13. století prý stávala nad městem kaple, která byla v 15. století přestavěna na kostelík. Právě na tom pěkném vyvýšeném místě stojí dodnes nejkrásnější stavba v Nové Pace, klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Cenný barokní interiér kostela tvoří obrazy Petra Brandla a Kramolínovy fresky. Na základě místní pověsti o nalezení zázračné sošky Panny Marie ve zlatých dolech v nedaleké Stupné byl podle přání maršála Rudolfa Tiefenbacha založen klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter byl dostavěn v roce 1701 a kostel poprvé vysvěcen v roce 1724. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo, chodilo sem množství poutníků, kteří město povznesli ekonomicky. Město se značně rozrostlo, stalo se centrem národního obrození v Podkrkonoší a koncem 19. století se nebývalým způsobem rozšířila průmyslová textilní výroba, navazující na starší tradice. Do pozoruhodných rozměrů se rozrostl kulturní a spolkový život. Stavba kláštera však neovlivňovala pouze stavební ruch ve městě. Ve svých důsledcích měla vliv na to, že se z Nové Paky stalo během 19. století významné sochařské, řezbářské a malířské centrum. Především práce tří generací slavné sochařské rodiny Suchardů najdeme v chrámech i romantických zákoutích v širokém okolí. Výtvarné tradice rodu Suchardů jsou ve světě ojedinělé. O tom všem se nejvíce dozvíte v historické expozici Městského muzea v Suchardově domě, kde jsou pořádány během roku i zajímavé výstavy. Suchardův dům nechal postavit v novorenesančním slohu Antonín Sucharda mladší v letech 1895 - 1896. Na výzdobě domu se podíleli členové rodu a freskou sv. Božetěcha Mikoláš Aleš. Nejznámější z rodu Suchardů je Stanislav Sucharda ( 1866 - 1916 ), mimo jiné tvůrce pomníku Palackého v Praze a výzdoby průčelí Muzea východních Čech v Hradci Králové. Jeho bratr Vojtěch Sucharda ( 1884 - 1968 ) je autorem dřevořezeb apoštolů na Staroměstském orloji. V zahradě Suchardova domu je ve vitríně vystaven araukarit ( zkamenělý strom ), který měří 8,20 m. Přes ulici je další expozice muzea - Klenotnice drahých kamenů a spiritismu v Podkrkonoší. V Klenotnici jsou vystaveny drahé kameny ( acháty, ametysty, jaspisy, karneoly, křištály ), prokřemenělé zbytky kapradin, přesliček, plavuní a araukaritů, ale i stopy života dávných živočichů. V podkroví je expozice spiritismu v Podkrkonoší, kde uvidíte zajímavé medijní kresby. K dalším pozoruhodnostem v Nové Pace na Husově kopci patří roubený řeckokatolický kostelík převezený ze Zakarpatské Rusi.

Nová Paka, Novopacko, to jsou nesčetná naleziště drahých kamenů a zkamenělých dřev. Tyto lokality a přírodní památky Kalské údolí, Sýkornice a další tvoří nedílnou součást přírodního bohatství Geoparku Český ráj. Z Nové Paky vede turistická Máchova stezka ke zříceninám hradů Kumburk a Bradlec, lze využít i řadu dalších cest, např. cestu na Pecku přes Sýkornici. Hrad Pecka založený nad stejnojmennou obcí koncem 13. století, prošel v 16. století částečnou renesanční přestavbou. Nejznámějším majitelem hradu byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který postavil u vstupní brány dvoupatrový Harantovský palác zdobený renesančními sgrafity. Později hrad vlastnil řád kartuziánů z valdického kláštera, který v letech 1748 - 1758 nechal postavit v Pecce barokní kostel sv. Bartoloměje. Velký požár v roce 1830 proměnil hrad ve zříceninu. Ve minulém století probělo několik oprav na záchranu hradu. Nyní je zde umístěno vlastvědné muzeum a malá expozice věnovaná Kryštofu Harantu z Polžic a Bezdružic. Historii motorismu Novopacka a památku závodníka Antonína Vitvara mapuje Muzeum historie motorismu v Nové Pace. Tradiční akcí ve Štikovské rokli u Nové Paky bývá v létě Mistrovství Evropy v autokrosu. Tradici vaření piva v Nové Pace si lze připomenout prohlídkou pivovaru, zakončenou ochutnávkou. V okolí Nové Paky leží Rumcajsův Jičín, známé Lázně Bělohrad. K oblíbeným cílům turistů patří Miletín, rodiště Karla Jaromíra Erbena, Ostroměř s muzeem rodáků Eduarda Štorcha a Karla Zemana a město kamenné krásy Hořice v Podkrkonoší. K nejvyhledávanějším turistickým cílům Podkrkonoší patří zoologická zahrada se Safari ve Dvoře Králové nad Labem, hospitál s kostelem v Kuksu, vybudovaný F. A. Šporkem a nedaleký unikátní soubor Braunových plastik ( Braunův Betlém ). Novopacko v zimě nabízí upravené běžecké tratě po okolí a sjezdové lyžování. Novopackem je vyznačena síť turistických stezek a cyklotras. Zajímavými výlety do vzdálenějšího okolí je Babiččino údolí, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko, Kladské pomezí, Český ráj a Krkonoše a autovýlet do příhraničí sousedního Polska.

/ podklady ochotně poskytli vedoucí pracov. MÚ Nová Paka /


Podkrkonoší


© Infoweb ** Nová Paka, Podkrkonoší, Český ráj, Novopacko **