wz

Svitavy cyklotrasy, ubytování, muzeum Svitavy památky, turistika, Schindler

Svitavy leží v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny v oblasti Českomoravské pomezí. Město Svitavy jako důležitý dopravní uzel má turisticky výhodnou polohu a zajímavé okolí. Výhodná zeměpisná poloha města umožňuje snadnou dosažitelnost turisticky atraktivních míst Orlických hor a Českomoravské vysočiny. Svitavy se často stávají východiskem k prohlídce historicky významných měst Čech a Moravy. Svitavy a jeho okolí je protknuto množstvím cyklotras a pěších turistických stezek, které jsou vedeny nejhezčími místy Svitavska v Českomoravském pomezí. Kromě výletů do okolní přírody, klidného ubytování v hotelu, penzionu a ubytování v soukromí zde najdete i stopy dlouhé historie.

Svitavy patří mezi nejstarší města v České republice. První písemně doložitelnou zmínku o Svitavách najdeme v listině z roku 1256. Ve skutečnosti jsou Svitavy ještě starší, neboť první česká osada - Stará Svitava byla založena již kolem roku 1160. Premonstrátští mniši z Litomyšle založili v těsné blízkosti kupeckých stezek osadu s kostelem, jež dostala jméno podle zdejší řeky Svitavy. Kostel zasvětili sv. Jiljí a celé území si začlenili do litomyšlského klášterního panství. Kostel sv. Jiljí byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby vlivem pohrom, které se na město snášely byl přestavěn do nynější raně barokní podoby. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684. Oltářní obraz představuje Svatého Jiljího před loveckou družinou a byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. Cenný je deskový obraz Madonny s Ježíškem, který byl vytvořen kolem roku 1520. Štukatérskou výzdobu vykonal mistr Baltazar Fontana z italské stavitelské rodiny. Přicházející německé osadníky povolal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Svitavy nebyly nikdy výhradně osídleny německým obyvatelstvem i když do poloviny 14. století měly alespoň navenek německý ráz. Ve druhé polovině 14. století se město silně počešťovalo a tento vývoj urychlily zejména husitské války. Po další staletí zde žili vedle sebe lidé české, německé a židovské národnosti. Postupnému rozrůstání a zalidňování území napomáhaly různá biskupská, královská a rychtářská privilegia, práva jarmarků, výročních trhů a další měšťanské výsady. V 16. století dochází ve Svitavách k velkému rozvoji cechovního hospodaření. Cech kovářů, ševci, tkalci, kožešníci a hrnčíři, ti všichni provozovali své živnosti na území města. Třicetiletá válka přinesla morální a ekonomický úpadek města a vnesla do zemí koruny české nejen aktuální nebezpečí z císařských nebo protestantských armád, ale i hrozbu zhoubných epidemií moru a cholery. Po drastickém úbytku obyvatel a množství zpustlých statků se muselo přistoupit ke znovuvzkříšení města. Byl vydán nový cechovní řád, stavělo se, vyrábělo a prodávalo. Svitavy opět začaly vzkvétat, čemuž napomáhaly také reformy panovníků. Vystavěl se nový kostel se špitálem, budovaly se důležité silniční spoje, kde denně projížděly povozy s přízí, suknem, látkami a jinými důležitými surovinami pro textilní výrobu. Město Svitavy se v této době ukázalo konkurenceschopným v textilnictví a tak vše směřovalo k posílení tohoto průmyslu. Pro převažující textilní průmysl byly Svitavy často nazývány západomoravským Manchestrem. V roce 1781 bylo skoro celé město zasaženo ničivým požárem. Revoluce roku 1848 přinesla městu osvobození od olomoucké vrchnosti a Svitavy dosáhly berní i soudní pravomoce. V roce 1866 se Svitavy staly místem dojednání příměří v prusko-rakouské válce. Koncem 19. století se klenotem Svitav stala knihovna, kterou nechal vystavět svitavský rodák Valentin Oswald Ottendorfer, jenž patřil k uznávaným politikům New Yorku. Z jeho darů a za jeho osobní přítomnosti byla knihovna s čitárnou otevřena. Ve svých depozitářích skrývala na 25 tisíc svazků a zařadila se mezi největší německé knihovny v českých zemích. Budova postavená v americkém stylu stojí na místě rodného domku Oswalda Ottendorfera. V letech 1989 - 1992 probíhala rekonstrukce, která vrátila Ottendorferově knihovně její původní podobu. Nejtragičtější dobou v dějinách Svitav jsou 30 léta minulého století. Nástupem fašismu, za pomoci sudetských Němců, je vypálena židovská synagoga a zhanoben židovský hřbitov. Z města odchází české obyvatelstvo a Svitavy jsou připojeny k Německu. Drama pokračuje i po válce. Důsledkem druhé světové války je odsun Němců, do Svitav se postupně vrací obyvatelstvo ze všech koutů poválečného Československa, což přineslo i řadu následných problémů.

Svitavy jsou v současné době rozvíjejícím se městem, návštěvníci mohou návštívit městské muzeum s galerií ve vile z přelomu 19. a 20. století. V jeho interiéru lze spatřit nejen obrazy, umělecké předměty, ale i vzácné knihy z Ottendorferovy knihovny. Muzeum ve Svitavách jako jediné v ČR nabízí expozici historických praček. Stálou výstavou si městské muzeum připomíná život a dílo Oskara Schindlera. Svitavský rodák pomocí známého Schindlerova seznamu zorganizoval transfer 1200 Židů z jeho firmy v Polsku do Brněnce u Svitav a tím jim zachránil život. Město Svitavy získalo za unikátní rekonstrukci městského jádra v roce 1994 cenu za nejúspěšnější regeneraci městských zón v České republice. Náměstí se pyšní řadou dochovaných renesančních domů s podloubím, z nichž k nejvýznamějším patří dům U Mouřenína. Sousední stará renesanční radnice pochází ze 16. století. Na horním konci náměstí stojí barokně upravený farní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1250. Tradicí ve Svitavách se staly pravidelné Svitavské letní slavnosti, kdy náměstí ožívá středověkým jarmarkem, pouličními divadly a ukázkou tradičních řemesel. Malebná krajina okolí Svitav se značným podílem lesů nabízí dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku. Dobrým tipem je vycházka ke svitavským rybníkům. Horní tzv. Rosnička a Dolní rybník se nachází severozápadně od města a začíná zde naučná stezka K pramenům řeky Svitavy. Ze širšího okolí je velkým lákadlem město s unikátním zámkem Litomyšl, městská památková rezervace Moravská Třebová a město Jevíčko s udržovaným historickým jádrem a spoustou středověkých památek. Opačným směrem od Svitav leží věnné město Polička, rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Svým malebným okolím a téměř nedotčenou přírodou jsou Svitavy vhodným tipem pro turistiku, ubytování, výlety a dovolenou v turistickém regionu Českomoravské pomezí. Zajímavými tipy na výlet do blízkého i vzdálenějšího okolí mimo Českomoravské pomezí je Česká Třebová, Lanškroun, Hlinsko s unikátním skanzenem v sousedních Železných horách.

/ podklady ochotně poskytla p. místostarostka s prac. MÚ Svitavy /


Českomoravské pomezí


© Infoweb ** Svitavy, Svitavsko **