wz

Pevnost Hanička, opevnění, tvrz Hanička, pevnost, muzeum Orlické hory

Pevnost Hanička, prohlídka systému pevnosti Hanička, obranná linie r. 1936 - 1938
( Virtuální výlet Jiráskovou stezkou z Broumova do Litomyšle - 80 km )



Pevnost Hanička ( tvrz ) byla důležitým opěrným bodem obranného postavení budovaného na hřebenech Orlických hor na sklonku 30. let minulého století. Pevnost Hanička tvořila jednu z největších a nejvýznamějších pevností obranné linie na tehdejší česko - německé hranici. Hlavním úkolem tvrze Hanička byla dělostřelecká podpora línie těžkého opevnění v úseku mezi tvrzí Adam u Mladkova a vrcholem Velká Deštná. Vlastní tvrz tvořílo šest mohutných bojových objektů, schody a výtahy propojené na rozsáhlé podzemní chodby, ukryté desítky metrů podzemí. Pevnost Hanička měla zajistit plánované posádce něco přes 400 mužů přežití v obklíčení několik měsíců. Tvrz Hanička tak byla plně připravená k vedení dlouhodobého boje. V podzemí se nacházely především muniční sklady, místnosti pro osádku a technické prostory zajišťující filtrování vzduchu, strojovny ad. Poprvé se o projektu pevnost Hanička začalo hovořit při terénních průzkumech v létě 1935. Stavební projekt připravilo ŘOP ( Ředitelství opevňovacích prací ) v polovině roku 1936, tak že již v září došlo k zadání stavby. Realizaci provedla stavební firma ing. Hlavsa pod dohledem vojenského stavebního dozoru. Stavební náklady přesáhly částku 25 milionů korun. Stavba 6 objektů tvrze, podzemí a dvou samostatných pěchotních srubů R-S 75 a R-S 81 trvala jen 24 měsíců.
Dělostřelecký srub R-S 79 zvaný Na mýtině měl být nejsilněji vyzbrojený objekt tvrze Hanička. Svou kubaturou je nejen největší objektem pevnosti Hanička, ale také nejmohutnějším srubem čs. opevnění. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo palebně podporovat linii pěchotních srubů mezi Panským Polem a Českými Petrovicemi a krýt ze západu tvrz Adam. Protože se jednalo o mohutnou stavbu, byl objekt dilatační spárou rozdělen na dvě části, které se betonovaly zvlášť. Dělostřelecký srub R-S 79 byl postaven v nejvyšším stupni odolnosti ( strop a ohrožené stěny 3,5 m, ostatní stěny 1,5 m ). Horní patro mělo ukrývat houfnici s rychlostí střelby 15 až 20 ran za minutu a dostřelem cca 12 km. Škodovce v Plzni se však nepodařilo v roce 1938 zahájit sériovou výrobu, tak byly za mobilizace nahrazeny staršími horskými kanóny vz. 15. Posádku tvořilo 87 mužů. Německé zkoušky za okupace poškodily týlové stěny dělostřeleckého srubu R-S 79 Na mýtině. V roce 1958 byl Kovošrotem vytržen levý pancéřový zvon.
Pěchotní srub R-S 76 zvaný U lomu ( viz fotografie ) byl postaven v nejvyšším stupni odolnosti jako druhý v pořadí. Osádku objektu tvořilo 27 mužů. Za okupace i v 50 letech minulého století byl pěchotní srub R-S 76 zvaný U lomu naštěstí opomíjem zájmu a zůstal téměř nepoškozen.
Kompletní dokončení celé tvrze Hanička bylo naplánováno na období 1939-1940. Po vyhlášení mobilizace v roce 1938 tvrz Haničku obsadilo 169 mužů VII. praporu hraničářského pluku. Vlivem předválečných událostí a přijetím mnichovské dohody, podepsané Německem, Itálií, Velkou Británií a Francií z roku 1938 musela československá armáda pevnost předat bez boje německé armádě začátkem října 1938. Za války německá vojska využívala pevnost Haničku pro cvičné palby, při kterých testovali dělostřeleckou munici. Po skončení druhé světové války pevnost Hanička byla 30 let zcela opomíjena a chátrala. Až v roce 1969 se podařilo zásluhou několika nadšenců a města Rokytnice v Orlických horách tvrz Haničku zpřístupnit veřejnosti.
Ovšem v roce 1975 byla opět nařízením ministerstva vnitra uzavřena. Následně bylo rozhodnuto MV o jejím využítí společně s pevností Dobrošov v akci pod názvem Kahan. Což byl krycí název pro adaptaci pevnosti Hanička na moderní pracoviště MV v případě války. Vstupní objekt byl skryt pod novodobou dostavbu. Přísné utajení akce Kahan si vyžádalo také úpravu ( odklon ) dálkové turistické Jiráskovy stezky. V rámci akce Kahan měl být velitelským pracoviště celého komplexu objekt R-S 78 s názvem Na pasece.
Po listopadových událostech v roce 1989 byla přestavba pozastavena před dokončením, přesto došlo k zásahu do vnitřních prostor instalací tehdy moderní techniky. Přestavba byla ukončena v roce 1994 a od následujícího roku opět zpřístupněna veřejnosti. V roce 1998 byla tvrz Hanička převedena do majetku města Rokytnice v Orlických horách. Pevnost Hanička nabízí nejen prohlídku celého systému upravené tvrze, ale i expozici bojové techniky, zbraní a výstroje.
Pro návštěvníky je tvrz přístupná od května do října, mimo pondělí. Pokud je v pondělí státní svátek je otevřeno. Prohlídka tvrze trvá cca 80 minut. Teplota v podzemních prostorách je 5 - 8 st. C, provozovatelé doporučují teplé oblečení a vhodnou obuv. V roce 2007 získala pevnost Hanička statut technické kulurní památky.
Tvrz Hanička leží v CHKO Orlické hory, tudíž příjezd přímo k pevnosti motorovým vozidlem je zakázán. Přístup pro návštěvníky je po silnici z Rokytnice v Orl. h. směrem na Bartošovice v O. h. V místní části Rokytnice Panské Pole je záchytné parkoviště a odtud po 25 minutách pohodlné chůze lesem po červené značce dorazíte k pevnosti - ( opevnění severovýchodních Čech a příhraničí Polska ).


Pevnost Hanička - průvodcovská trasa


© Infoweb ** Pevnost Hanička Orlické hory **