wz

Zemská brána Orlické hory, přírodní rezervace, naučná stezka Zemská brána

Zemská brána přírodní scenérie, rezervace a naučná stezka v údolí Divoké Orlice
( Virtuální výlet Jiráskovou stezkou z Broumova do Litomyšle - 91,5 km )



Zemská brána - přírodní rezervace a romantické údolí v rulových skalách se stěnami až 25 m vysokými. Orlickohorskou brázdou protéká řeka Divoká Orlice, pramenící na polském území v rozsáhlých rašeliništích Topielisko a Czarne bagno. Od Trčkova až po Zemskou bránu tvoří Divoká Orlice státní hranici, v délce cca 30 km. Po počátečním poměrně klidném toku proráží v rezervaci Zemská brána horský hřeben, vytváří hluboce zařízlé údolí, proniká do vnitrozemí a napájí Pastvinskou přehradu. Pro jedinečnou přírodní scenérii bylo toto území Zemské brány na ploše 88,2 ha vyhlášeno v roce 1987 přírodní rezervací. Předmětem ochrany je zejména balvanité řečiště Divoké Orlice. Na strmých svazích se nacházejí nápadné skalní útvary. Lesní porosty přírodní rezervace tvoří především smrkové lesy s vtroušenou jedlí a bukem. Nejzachovalejší a nejcennější jsou porosty lemující Divokou Orlici. Zde roste i řada vzácných druhů rostlin, jako např. oměj pestrý či kamzičník rakouský, bledule jarní, violka dvoukvětá, kruštík širolistý, jilm horský, růže převislá a další druhy. V minulosti také jednokvítek velekvětý. Z hub byl zjištěn např. korálovec bukový. Pestrá je druhová skladba hmyzu, například tesařík korový a svižník lesní. V letním období bylo zjištěno několik druhů netopýrů. Vyskytuje se zde srnčí a jelení zvěř, často zavítají mufloni z blízké osady Zaječiny. V korunách stromů spatříme datla černého, strakapouda velkého a vzácně se mihne jestřáb lesní. Při přeletu lze vidět čápa černého, který hnízdí v okolních lesích. Pro faunu rezervace jsou příznačné především druhy žijící v Divoké Orlici a kolem ní. Je to např. vranka obecná, z ptáků skorec vodní.
Kamenný most přes Divokou Orlici je jednou z dominant Zemské brány. Byl postaven v letech 1902 - 1903 a na jeho stavbě se podíleli italští odborníci. V letech 2004 - 2005 prošel most kompletní rekonstrukcí. Pískovcové kameny byly velmi pečlivě rozebrány a použity znovu na obložení mostu tak, aby byla co nejvíce zachována jeho původní podoba. Rovněž i dřevoocelová svodidla byla vybrána proto, aby bylo co nejméně narušeno přírodní okolí. Tato svodidla byla v České republice použita poprvé právě zde. Z mostu vidíme balvanové řečiště Divoké Orlice, jak v tomto místě proráží skalní hřbet.
Přírodní rezervací Zemská brána je vyznačena naučná stezka stejného jména s mnoha zajímavostmi, jako např. Pašerácká lávka, Lusthaus, Ledříčkova skála a další. Začíná u mostu mezi Bartošovicemi v Orlických horách a obcí České Petrovice. Vede romantickým údolím Divoké Orlice do Klášterce nad Orlicí, osady zvané Amerika. Naučná stezka Zemská brána měří cca 2,5 km a cestou nás provází 10 naučných panelů, které návštěvníky seznamují s jejími krásami, rostlinstvem, živočichy a lidskou činností.
Nejtěžším úsekem naučné stezky je překonání rozčleněné skalní stěny hned na začátku. Tento úsek mezi mostem a Pašeráckou lávkou není určen pro cykloturisty, ti musí místo objet a připojit se u Pašerácké lávky. Doporučení CHKO pro cyklisty: Doporučujeme trasu po silnici směr Bartošovice, odbočit doleva k Orlické chatě ( možné občerstvení ) a po lesní cestě se vrátit na naučnou stezku u Pašerácké lávky, odtud lze dále pokračovat podél Divoké Orlice do Klášterce nad Orlicí.
Před stavbou kamenného mostu na Zemské bráně bylo překonávání Divoké Orlice krajně obtížné. Proto nechala panská vrchnost zřídit pro potřeby dřevorubců jednoduchou pěší lávku. Místní lidé se brzy naučili využívat lávky pro přenášení některých druhů zboží, které se dalo v Prusku pořídit levněji než doma v Rakousko-Uhersku. Protože bylo široko daleko známo k čemu také lávka slouží, začala se nazývat Pašerácká lávka. Na nekdejším pruském, později německém a dnes polském břehu Divoké Orlice, kousek nad kamenným mostem dodnes můžete spatřit zbytky zdí bývalého mlýna, jehož majitel si zařídil obchůdek se zbožím vyhledávaným na naší straně. Tady se pašeráci potkávali při nákupech, ukrývali před celníky a vyčkávali do soumraku. Pašovaly se především věci denní potřeby, jako např. tabák, cukr, cikorka či petrolej. Největší pašeráckou invazi prožívala tato místa po první světové válce. Tehdy chodívali pašovat vedle drobných chalupníků i školní kluci, aby doma výhodně zpeněžili drobné zboží. Pašerácká lávka několikrát změnila svou podobu, poslední je z roku 2002, když předcházející vzala v roce 2000 velká voda.
Na prostranství nedaleko Pašerácké lávka po proudu Divoké Orlice stával v minulosti lovecký zámeček zvaný Lusthaus. V roce 1806 jej nechal postavit majitel žambereckého panství, původem Ir Parish. Empírový zámeček od roku 1860 sloužil jako hájovna. V roce 1936 zámeček vyhořel a v horečné době před a po 2. světové válce již nebyl obnoven. Všeobecně se soudí, že požár založil henlajnovec Taiber, aby zámeček nemohl být použit za opěrný bod naší armády před 2. světovou válkou. Do dnešních dnů se na místě zámečku dochovaly dva již nefunkční, původně pstruhové rybníčky a z tehdejší parkové úpravy zde roste mohutný tis.
Malebným údolím vede široká modře značená turistická cesta, opatřená četnými infopanely naučné stezky. Pravým břehem Divoké Orlice procházíme kolem pěchotního srubu R-S 54 Na potoku, součásti předválečného opevnění. Kousek za bunkrem se nachází Ledříčkova skála. Ve svahu se tyčí 60 m vysoká skála, která v dolní části spadá přibližně 20 m vysokou svislou stěnou k řece. V desetimetrové výšce se v ní nachází malá jeskyňka. Podle vyprávění v této jeskyňce přebýval legendární loupežník Orlických hor Ledříček, přezdívaný Jánošík Orlických hor. Je to historicky doložená postava, žijící v první polovině 19. století. Byl velkým postrachem bohatých v celém orlickém kraji a ochráncem chudých. O jeho původu toho není moc známo, snad byl synem chudého chalupníka z blízké osady Zbudov. Jak Ledříček pomáhal všem potřebným, tak oni zase rádi vypomohli jemu s úkrytem. Více jak 20 let Ledříček bohatým bral a chudým dával. Zbojník se samozřejmě nelíbil panské vrchnosti. Přestože byl několikrát chycen, vždy se mu podařilo uniknout. Skála se mu však stala osudnou, kdy údajně při jedné z četných honiček s vojáky spadl ze skály a zabil se. Další podrobné informace o flóře, fauně a způsobu hospodaření lze získat při návštěvě na pečlivě zpracovaných panelech naučné stezky. Nenáročná trasa vhodná i pro děti je oblíbeným výletním místem.



© Infoweb ** Zemská brána Orlické hory **